34 C 345/2021-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřel s žalovanou účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejichž základě se zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně zprostředkování platebních transakcí ve prospěch třetích stran a žalovaný se zavázal za tyto služby platit ceny dle vyúčtování. Žalovanému za poskytnuté služby byla vyúčtována částka 249,89 Kč fakturou [číslo] částka 250 Kč fakturou [číslo] částka 499 Kč fakturou [číslo] částka 5 000 Kč fakturou [číslo] částka 4 000 Kč fakturou [číslo] částka 3 997,99 Kč fakturou [číslo] částka 2 598 Kč fakturou [číslo] náklady vymáhání ve výši 300 Kč. Žalovaný ničeno neuhradil, čímž se dostal do prodlení dnem následujícím po splatnosti uvedených faktur. Pohledávku za žalovaným postoupil původní věřitel na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci jednal dne [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Ze specifikace hlasové služby má soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena účastnická smlouva [číslo] na jejichž základě se zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně zprostředkování platebních transakcí ve prospěch třetích stran a žalovaný se zavázal za tyto služby platit ceny dle vyúčtování. Ze všeobecných podmínek poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím mobilních a pevných bezdrátových sítí, které jsou součástí předmětné smlouvy, se podává, že účastník je oprávněn objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací poskytovatele určité zboží nebo službu nabízené smluvním partnerem poskytovatele s tím, že cenu služby třetích stran je účastník povinen hradit poskytovateli. Žalovanému byla vyúčtována částka 249,89 Kč fakturou [číslo] se splatností [datum], částka 250 Kč fakturou [číslo] se splatností [datum], částka 499 Kč fakturou [číslo] se splatností [datum], částka 5 000 Kč fakturou [číslo] se splatností [datum], částka 4 000 Kč fakturou [číslo] se splatností [datum], částka 3 997,99 Kč fakturou [číslo] se splatností [datum], částka 2 598 Kč fakturou [číslo] se splatností [datum] a náklady vymáhání ve výši 300 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 5. Ze všeobecných podmínek poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím mobilních a pevných bezdrátových sítí, které jsou součástí předmětné smlouvy, se podává, že účastník je oprávněn objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací poskytovatele určité zboží nebo službu nabízené smluvním partnerem poskytovatele s tím, že cenu služby třetích stran je účastník povinen hradit poskytovateli. 6. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (§ 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které žádost výslovně odkazuje. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly žalovanému poskytnuty služby třetích stran (§ 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích), je podle výše uvedeného ustanovení všeobecných podmínek žalovaný povinen uhradit cenu těchto služeb přímo žalobcům. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobce, že dlužnou částku za poskytnuté služby nezaplatil, nezbylo soudu, než žalobě v plném rozsahu vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, octl se dnem následujícím po splatnosti shora uvedených faktur v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 o. z. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 894,88 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 8. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst.1a 3a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (viz věci nadepsaného soudu vedené pod sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11:„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 11. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.