74 C 248/2020-49 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 267 614,95 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého v období od [datum] do [datum] tím, že žalovaný v rozhodném období výlučně užíval nemovitou věc, která je v zaniklém, ale dosud nevypořádaném společném jmění manželů. 2. Věci bylo nařízeno ústní jednání na [datum], když po zahájení jednání, avšak před přednesem žaloby vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla zastavení řízení. 3. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství. 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala po zahájení řízení žalobu zcela zpět, avšak před zahájením jednání ve věci samé, nebylo souhlasu žalovaného se zpětvzetím žaloby třeba, když soud řízení v souladu se zpětvzetím zastavil. Soud zdůrazňuje, že je nutné rozlišovat okamžik zahájení jednání od okamžiku zahájení jednání ve věci samé, když jednání ve věci samé je zahájeno až přednesem žaloby. V daném případě při jednání nedošlo k zahájení jednání ve věci samé, neboť žaloba nebyla přednesena ani soud nevyzval žalobkyni k jejímu přednesu. Soud se po ověření totožnosti pokusil vést účastníky k uzavření smíru, v rámci kterého účastníky seznámil s judikaturou dopadající na projednávanou věc a se svým předběžným názorem, když rovněž zjišťoval aktuální stanoviska účastníků k projednávané věci. Pouhý dotaz soudu na postoj účastníků v rámci snahy o smírné vyřešení sporu nelze považovat za zahájení jednání ve věci samé, když soud se vždy snaží vést účastníky ke smíru. Závěrem soud dodává, že ústní jednání zahájeno bylo a žalovanému tak náleží náhrada nákladů řízení za účast na tomto úkonu soudu (viz. odstavec níže). 5. Dle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 6. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 146 odst. 2 větu první o. s. ř., když žalobkyně zavinila, že řízení bylo zastaveno a je proto povinna uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši 35 713,82 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 267 614,95 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 380 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 475,55 Kč za 44 ujetých km (z [obec] do [obec] a zpět) v částce 275,55 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 515,55 Kč ve výši 6 198,27 Kč. 7. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. 8. Žalobkyně po podání žaloby uhradila dne [datum] soudní poplatek ve výši 13 381 Kč. Vzhledem ke shora uvedeným ustanovením tak žalobkyni nelze vrátit ani část uhrazeného soudního poplatku, neboť řízení bylo zastaveno až v průběhu prvního jednání (žaloba byla vzata zpět až v průběhu prvního jednání).