75 C 364/2021-43 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Dne [datum] bylo do datové schránky Okresního soudu v Ústí nad Labem doručeno podání žalobkyně, které bylo podle svého obsahu a označení žalobou o zaplacení částky 2 425 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. V žalobě byli jako žalovaní označeni [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] (dále jen„ žalovaný 1“) a [celé jméno žalované], narozená dne [datum] (dále jen„ žalovaná“). 2. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného [číslo]. Usnesení o úpadku žalovaného [číslo] nabylo právní moci dne [datum]. Poněvadž trvají účinky rozhodnutí o úpadku žalovaného [číslo] žalobkyně projednávanou žalobou uplatnila vůči žalovanému [číslo] spornou pohledávku v rozporu s omezeními podle § 109 odst. 1 písm. a) a § 140c IZ, nezbylo soudu než postupovat podle § 141a IZ a řízení ve vztahu k žalovanému [číslo] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], zastavit. 3. Podání žalobkyně ze dne [datum] bylo nesrozumitelné, jelikož neobsahovalo náležitosti podání podle § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) ani náležitosti žaloby podle § 79 odst. 1 o.s.ř., jelikož žalovaná byla v žalobě označena jako [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalovaného a žalované], přičemž pod takto označeným datem narození, jménem a příjmením nebyla v Centrální evidenci obyvatel nalezena žádná osoba. V nájemní smlouvě ze dne [datum], kterou žalobkyně připojila k návrhu, byla jako jeden z účastníků označena [celé jméno žalované], [datum narození], trvale bytem [adresa žalovaného]. Centrální evidencí obyvatel prochází osoba označená jako [celé jméno žalované], [datum narození], s pobytem ke dni [datum] na adrese [adresa žalovaného]. Soud proto postupoval podle § 43 odst. 1 o.s.ř. a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ výzva“) vyzval žalobkyni, aby své podání opravila tak, že sdělí, zda nedošlo k chybě v označení žalované, že uvede, zda byla při uzavírání smlouvy ověřena totožnost žalované a dle jakého dokladu, a že odstraní rozpory v označení žalované a případně nově označí osobu žalované, proti níž směřuje svůj návrh ze dne [datum], a to označením jejího jména, příjmení, data narození a bydliště. Současně byla žalobkyně poučena, že pokud nebude přes výzvu její podání řádně doplněno, soud je podle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítne. 4. Žalobkyně na výzvu soudu nijak nereagovala a vady podání ze dne [datum] neodstranila. Toliko v podání ze dne [datum] uvedla, že bere žalobu v plném rozsahu zpět. 5. Podle § 42 o.s.ř. podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem (odst. 1). Písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem (odst. 2). V případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2 (odst. 3). Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě (odst. 4). 6. Podle 79 o.s.ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou (odst. 1). Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě (odst. 2). 7. Soud posoudil podání žalobkyně ze dne [datum], přičemž dospěl k závěru, že s ohledem na skutečnost, že ani přes výzvu soudu nebyla odstraněna jeho nesrozumitelnost, nesplňuje zákonem stanovené náležitosti vyžadované pro každé podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) ani náležitosti žaloby (§ 79 odst. 1 o.s.ř.) a neposkytuje tak nezbytný základ pro vedení dalšího řízení, jež by mělo být zakončeno vydáním meritorního rozhodnutí. 8. Soudu tak za této situace nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 2 o.s.ř. a podání žalobkyně ze dne [datum] odmítnout. 9. Soud konstatuje, že nerozhodoval o zpětvzetí žaloby, neboť zpět lze vzít toliko perfektní návrh, pročež odmítnutí vadné žaloby předchází rozhodnutí o zpětvzetí žaloby. 10. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 146 odst. 3 o.s.ř. a contrario, neboť žalované žádné náklady řízení nevznikly. 11. Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ ZSOP“) byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. 12. Žalobkyně uhradila dne [datum] soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, pročež soud s ohledem na odmítnutí žaloby před prvním jednáním rozhodl současně podle § 10 odst. 3 ZSOP o vrácení uhrazeného soudního poplatku žalobkyni. 13. Konečně soud uložil žalobkyni povinnost sdělení bankovních údajů pro realizaci vrácení soudního poplatku.