22 C 310/2020-45 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Návrhem podaným zdejšímu soudu dne 4. 11. 2020, jak byl doplněn podáním ze dne 19. 5. 2021 a při jednání dne 23. 2. 2022, se manželka domáhala rozvodu manželství s manželem [celé jméno manžela], [datum narození], uzavřeného dne 23. 2. 2002 v [anonymizováno] na Slovensku. Svůj návrh odůvodnila ve stručnosti tím, že mezi ní a manželem dlouhodobě probíhají násilné agresivní roztržky, kdy je jí manželem pod vlivem alkoholu hrozeno s tím, že se situaci už pokoušeli dříve řešit poté, co byl již podvakráte na Slovensku podán návrh na rozvod manželství, který byl pak v pokusu o nápravu manželství vždy vzat zpět, a rozvodové řízení bylo zastaveno. Manželka se v listopadu 2020 nakonec od manžela odstěhovala s podáním návrhu v této věci a od té doby není s manželem v žádném přímém kontaktu. Poměry dětí manželka navrhla zdejšímu soudu vypořádat současně podaným návrhem. 2. Manžel se k návrhu na rozvod vyjádřil písemně svým podáním ze dne 15. 6. 2021, ve kterém navrhl soudu manželství nerozvádět. To odůvodnil tím, že s manželkou je stále v kontaktu, a to jak v osobním, tak i v telefonickém, když potvrdil, že manželka se již měsíc zdržuje na jiné adrese. Popřel, že by manželku fyzicky týral, nebo že by pil, ale přiznal, že se s manželkou občas pohádali, avšak hádky vyvolávala manželka, a to tím, že mu lhala, telefonovala si a stýkala se s jinými muži. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 23. 2. 2022, kam se manžel ač řádně předvolán nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání či se z jednání omluvil. Soud proto projednal věc v jeho nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”). 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti: 5. Z oddacího listu (na č. l. 2) soud zjistil, že manželství manželů bylo uzavřeno dne 23. 2. 2002 v [anonymizováno] na Slovensku, když manželé jako občané Slovenské republiky mají od 18. 11. 2019 do současnosti shodně evidovaný trvalý pobyt v České republice na adrese [adresa manžela a manželky], jak soud zjistil z lustrace v evidenci obyvatel (na č. l. 14-15). Na uvedené adrese bydleli manželé spolu s dětmi na základě smlouvy o nájmu bytových prostor ze dne [datum] (na č. l. 10-12), která byla uzavřena za manželi manželkou, a dále byla dodatky prodlužována do [datum] (na č. l. 13). 6. Z rozsudku zdejšího soudu, opatrovnického oddělení, ze dne 28. 6. 2021, č. j. [číslo jednací], (na č. l. 31-34) soud zjistil, že z manželství účastníků se narodily dvě doposud nezletilé děti, a to dne 11. 7. 2003 nezl. [jméno] [celé jméno manželky] a dne 27. 10. 2005 nezl. [jméno] [celé jméno manželky], které byly rozsudkem po dobu trvání manželství i pro dobu po rozvodu manželství svěřeny do péče matky, když současně byla manželovi ve vztahu k nezletilým stanovena vyživovací povinnost. Z odůvodnění rozsudku pro toto řízení soud dále zjistil, že nezletilí chtěli zůstat v péči matky, když uvedli, že se otec v době společného soužití manželů někdy choval agresívně, když byla volána i policie. Manželka opustila společnou domácnost v listopadu 2020, když od prosince 2020 žije ve společné domácnosti s panem [příjmení]. Manžel se k opatrovnickému řízení opakovaně nedostavoval. Opatrovnický rozsudek nabyl právní moci dne 10. 8. 2021, poté co bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 10. 2021, č. j. [číslo jednací], (na č. l. 36) zastaveno řízení o odvolání manžela proti opatrovnickému rozsudku, když jej při jednání dne 21. 10. 2021 vzal zcela zpět. 7. Z návrhu na rozvod manželství ze dne 3. 4. 2017, podaného dne 14. 7. 2017 u Okresného súdu Spišská Nová Ves na Slovensku, (na č. l. 3) soud zjistil, že tímto se manželka již v roce 2017 domáhala rozvodu předmětného manželství s odůvodněním, že vztahy manželů jsou natolik vážně narušené a trvale rozvrácené, že nelze očekávat jejich obnovení. 8. Z účastnického výslechu manželky soud zjistil, že s manželem spolu sdíleli naposledy domácnost na adrese [adresa manžela a manželky], odkud se manželka v listopadu 2020 odstěhovala ke svému příteli, se kterým od té doby žije, když se s ním seznámila krátce předtím, neboť už nemohla snášet soužití se svým manželem, se kterým se neustále hádali. Důvodem hádek bylo jednak obviňování ze strany manžela, že se manželka stýká s jinými muži, což nebyla v té době pravda, a dále též manželovo nadměrné pití s kamarády, když ten pak do domácnosti nepřinášel žádné peníze a vedení domácnosti tak bylo na manželce. Manžel byl na manželku při hádkách často hrubý, a to především verbálně, když jí vulgárně nadával. Soužití manželů bylo z počátku dobré, ale začalo se zhoršovat někdy kolem roku 2012, kdy se začalo zhoršovat pití manžela a pití mu začalo být přednější, než rodina, což vyvrcholilo dvěma návrhy na rozvod ještě na Slovensku, když však v obou případech byl návrh vzat zpět a manželé se pokoušeli manželství marně obnovit, přičemž se však po několika měsících počali manželé opět hádat. Manželka doufala, že se manželské soužití zlepší, když se odstěhují do České republiky, ale situace se naopak ještě zhoršila, což vedlo manželku k tomu, že s pomocí sociální pracovnice podala v listopadu 2020 nový návrh na rozvod a našla si jiného přítele, se kterým do dnes žije a je šťastná. S manželem naopak úplně přerušila kontakt, když se jí svým chováním zcela odcizil. Z tohoto důvodu též manželka již nepřipouští okolnosti, za kterých by bylo možné manželství obnovit. 9. Soud rozhodl, že nebude provádět důkazy výslechy svědků [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [celé jméno manželky], [jméno] [příjmení], ani nahrávkami telefonních hovorů a videí, když pokládá tyto důkazy vzhledem k provedeným důkazům již za nadbytečné, neboť má za to, že z provedených důkazů je dostatečně prokázán rozvrat manželství (viz skutkový závěr soudu dále). Shodně nebude soud provádět účastnický výslech manžela, který se k jednání soudu přes předvolání bez omluvy nedostavuje a vyjádřil záměr se jednání neúčastnit, když v tomto soud shledává obtíže, pro které je na místě od jeho výslechu upustit (§ 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – dále jen„ z. ř. s.“), přičemž postoj manžela k manželství je již zřejmý z jeho pasivity ve vztahu k řízení a zároveň je jeho stanovisko soudu známo z písemného vyjádření. Nad to nebylo možné důkazy navržené manželem provést, neboť jeho důkazní návrhy nebyly řádné, když manžel neuvedl, jakou kterou skutečnost chce tím kterým důkazem prokázat a důkazy k předložení soudu manžel nepředložil, přičemž se manžel neúčastí na jednání vzdal dobrodiní výzvy soudu k doplnění jeho důkazních návrhů. 10. Na základě provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci: 11. Manželství manželů, obou občanů Slovenska, bylo uzavřeno dne 23. 2. 2002 v [anonymizováno] na Slovensku, když manželé se v roce 2019 přestěhovali do České republiky, kde manželé společně naposledy sdíleli společnou domácnost na adrese [adresa manžela a manželky], odkud se manželka v listopadu 2020 odstěhovala ke svému příteli a přerušila přímý kontakt s manželem, neboť nebyla dále ochotna snášet společné soužití, když se jí manžel odcizil vzájemnými hádkami a požíváním alkoholu. Manželka tak v současné době žije s novým přítelem, panem [příjmení], se kterým se seznámila před podáním návrhu na rozvod a manželství již nechce za žádných okolností obnovit, pročež to je úplně a nenávratně rozvráceno. Z manželství se narodily tři děti, z nichž dvě dcery jsou doposud nezletilé a o jejich poměrech bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 28. 6. 2021, č. j. [číslo jednací], kterým byly nezl. [jméno] [celé jméno manželky] a nezl. [jméno] [celé jméno manželky] svěřeny do péče matky pro dobu před i po rozvodu. Manžel sám neprojevuje dostatečnou snahu o obnovení manželství, když se osobně nezúčastnil ani jednání opatrovnického soudu, ani tohoto řízení o rozvodu manželství. 12. Po právní stránce soud nejprve posoudil svou pravomoc ve věci jednat a rozhodnout, která je dána při zvážení slovenské státní příslušnosti manželů, dle článku 3 bodu 1. písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, neboť oba manželé měli poslední obvyklé bydliště na území ČR, v obvodu zdejšího soudu, přičemž oba zde stále ještě v době řízení bydleli, což zároveň odůvodnilo příslušnost zdejšího soudu dle českých právních předpisů (§ 383 z. ř. s.). 13. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - dále jen „o. z.”, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 14. Podle § 755 odst. 2 o. z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu (a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnost