29 C 43/2022-66 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 2 090,25 Kč s příslušenstvím jako dlužných plateb za odebranou elektřinu a plynu. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Na základě této smlouvy odebírala žalovaná od žalobkyně elektřinu a plyn a za takto odebranou elektřinu a plyn se zavázala hradit stanovenou kupní cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturu variabilní symbol [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum] za období od [datum] do [datum] na částku ve výši 814,77 Kč (množství odebrané elektřiny 0, 10100 MWh). Dále fakturou (opravným daňovým dokladem) ze dne [datum], variabilním symbol [číslo] splatnou dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované celkem částku ve výši 1 175,48 Kč (tj. 975,48 Kč za odebraný plyn 0,00 m3 v období od [datum] do [datum] a dále 200 Kč smluvní pokutu za prodlením se zaplacením záloh na dodávky plynu). Dále fakturou s variabilním symbolem [číslo] ze dne [datum] vyúčtovala žalobkyně smluvní pokutu ve výši 100 Kč za neuhrazení faktury [číslo]. Žalovaná však žalobkyni, ani přes písemné upomínky tyto částky nezaplatila. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala z dlužné částky ode dne splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení. Žalovaná se k žalobě ani k věci samé nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání. Provedeným dokazováním soud prokázal, že žalovaná uzavřela kupní smlouvu o dodávce elektřiny a plynu ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků, na základě které odebírala od žalobkyně elektřinu a plyn do shora uvedeného odběrného místa a za takto odebranou elektřinu a plyn se zavázala hradit stanovenou kupní cenu. Žalovaná odebírala elektřinu a plyn pro potřeby domácnosti. Z vystavených faktur žalobkyní však žalovaná neuhradila žalobkyni fakturu s variabilním symbolem č. variabilní symbol [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum] za období od [datum] do [datum] na částku ve výši 814,77 Kč (množství odebrané elektřiny 0, 10100 MWh). Dále fakturou (opravným daňovým dokladem) ze dne [datum], variabilním symbol [číslo] splatnou dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované celkem částku ve výši 1 175,48 Kč (tj. 975,48 Kč za odebraný plyn 0,00 m3 v období od [datum] do [datum] a dále 200 Kč smluvní pokutu za prodlením se zaplacením záloh na dodávky plynu). Dále fakturou s variabilním symbolem [číslo] ze dne [datum] vyúčtovala žalobkyně smluvní pokutu ve výši 100 Kč za neuhrazení faktury [číslo]. Výše uvedená faktury se vztahují k odběrnému místu na adrese [adresa žalované]. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména smlouvy o dodávce elektřiny a plynu, faktur, obchodních podmínek, upomínky a dalších důkazů založených ve spise. Žalovaná se nevyjádřila. Do prodlení se zaplacením kupní ceny za elektřinu a plyn se žalovaná dostala dne [datum] a dne [datum], od těchto dnů byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2014 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužných částek tak, jak v žalobě navrhla žalobkyně, v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 090,25 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Jinou odměnu již soud nepovažoval za přiměřenou s ohledem na hodnotu sporu a složitost věci. Odměna advokáta byla posouzena dle §14b AT. Za další písemné podání žalobkyně, obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. Navýšení nákladů právního zastoupení ve vztahu k tomuto úkonu, a tím i nákladů řízení, lze rovněž považovat za nepřiměřené s ohledem na výši žalované částky. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.