34 C 337/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 329 Kč s tím, že dne [datum] při jízdě ve vlaku [číslo] ve směru [obec] [část obce] provozovaného právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm [právnická osoba] požadovaly jízdné ve výši 162 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Dne [datum] při jízdě ve vlaku [číslo] ve směru [obec] [část obce] provozovaného právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm [právnická osoba] požadovaly jízdné ve výši 167 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] postoupil pohledávku na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z„ Oznámení o závadách“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]), a to dne [datum] a dne [datum] ve vlaku [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] postoupil pohledávku na žalobkyni. 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osoby, dle které se dopravce (žalobkyně) zavazuje přepravit cestujícího (žalovaný) do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné (ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb.). Jelikož se žalovaný přepravoval bez platné jízdenky, a tudíž se neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, je povinen uhradit žalobkyni ve smyslu ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. krom jízdného ve výši 162 Kč a 167 Kč i přirážku k jízdnému, která dle ust. § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. ve spojení se smluvními přepravními podmínkami činí 100 Kč. Přirážka je smluvní pokutou ve smyslu ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. 6. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 329 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena jako třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.