34 C 561/2021-82 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala po žalované zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku za období od října 2018 do prosince 2020, který byla žalovaná z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona. 2. Žalovaná uvedla, že od roku 2011 sdílí společnou domácnost se svým manželem [jméno] [příjmení]. Od roku 2017 má trvalý pobyt na adrese [adresa žalované], do té doby jej měla na adrese [adresa]. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaná se dne [datum] přihlásila do příslušné evidence poplatníků televizního poplatku. Tento poplatek, který činí 135 Kč měsíčně, však dle tvrzení žalobkyně včas a řádně nehradila, když žalobkyni nezaplatila platby za období říjen 2018 až prosinec 2020, celkem v částce 3 510 Kč. Žalovaná uzavřela dne [datum] manželství s [jméno] [příjmení], ze kterého se narodily dvě děti (v letech 2008 a 2010). Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] koupili manželé do společného jmění manželů bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [část obce], [územní celek] (adresa [adresa žalované]). Právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni [datum] [anonymizováno] [rok]. Od [datum] je žalovaná na této adresa hlášena k trvalému pobytu. Z měsíčního předpisu záloh k uvedené bytové jednotce pak vyplývá, že od [datum] ke dni [datum] v bytě majitelů [jméno] a [jméno] [příjmení] žijí 4 osoby. Dne [datum] převedla žalovaná družstevní podíl v družstvu včetně nájmu družstevního bytu na adrese [adresa]. Za období od července 2017 do listopadu 2021 uhradil [jméno] [příjmení] televizní poplatek v celkové výši 3 510 Kč. Žalovaná se odhlásila z evidence poplatníků v listopadu 2021. 4. Soud neprovedl důkaz výslechem [jméno] [příjmení] a žalované, neboť je soud s ohledem na zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečné. 5. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 252/1994 Sb. ve znění účinném do 12. 9. 2005, poplatníkem je právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba, která je držitelem rozhlasového nebo televizního přijímače. 6. Podle ust. § 6 odst. 2 zákona č. 252/1994 Sb. ve znění účinném do 12. 9. 2005, poplatník je povinen oznámit místně příslušné provozovně pošty den, kdy se stal držitelem přijímače. Tato povinnost se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 2 odst. 3. 7. Podle ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 8. Podle § 5 odst. 2 věta druhá zákona č. 348/2005 Sb. televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2. 9. Podle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 10. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 11. Podle § 7 odst. 5 zákona č. 348/2005 Sb. odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. 12. Podle § 8 odst. 8 zákona č. 348/2005 Sb. z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2. 13. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. 14. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník, který ve stanovené lhůtě nesplnil povinnost podle § 8 odst. 7 nebo některou z povinností uložených v § 8 odst. 8, a současně přestal platit rozhlasový nebo televizní poplatek, je povinen zaplatit provozovateli vysílání ze zákona přirážku ve výši 1 000 Kč za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, ze kterého je povinen platit rozhlasový nebo televizní poplatek. 15. Na základě zjištěného skutkového stavu ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 16. Povinnost platit poplatek vzniká vlastnictvím přijímače (do [datum] držbou přijímače § 2 odst. 1 zák. č. 252/1994 Sb.) a nikoli jeho evidencí. Přitom evidenční povinnost vlastníka (držitele) vlastně představuje povinnost ohlásit skutečnosti zakládající jeho povinnost platit poplatek. Evidenční povinnost proto slouží jako prostředek k zajištění splnění povinnosti poplatkové. 17. Soud tedy dospěl k závěr, že žalované jakožto vlastníkovi televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2. Žalovaná prokázala, že od roku 2011 žije ve společné domácnosti s manželem, který hradí televizní poplatek (uhradil i v rozhodném období), a proto žalovaná od tohoto okamžiku dle zákona není poplatníkem ve smyslu § 5 odst. 2 zákona, a není povinna k placení poplatku (§7). Skutečnost, že žalovaná byla přihlášena v době, kdy již nebyla poplatníkem v evidenci poplatníků, a odhlášení z této evidence učinila až v listopadu 2021, nemá vliv na povinnost platit televizní poplatek, neboť povinnost platit tento poplatek je dle § 3 odst. 2 vázána na vlastnictví televizního přijímače, nikoli na dobu evidence poplatníka v evidenci televizních poplatků. Skutečnost, že žalovaná se z evidence poplatníků neodhlásila (ač nebyla poplatníkem) a přestala platit televizní poplatek, může mít vliv pouze na uložení přirážky ve výši 1 000 Kč a to z důvodu nesplnění povinnosti podle § 8 odst. 8 písm. c) zákona, ve spojení s § 9 odst. 3 zákona. Takový nárok ale žalobkyně v žalobě neuplatnila. 18. Jestliže by soud uznal žalobkyní názor, že je žalovaná povinna televizní poplatek platit po celou dobu, kdy je evidována v evidenci poplatníků i když poplatníkem fakticky není, protože již je jím manžel žalované, znamenalo by to, že žalobkyně by televizní poplatek inkasovala dvakrát, poprvé podle § 3 odst. 2 zákona od manžela žalované, který je faktickým poplatníkem, a podruhé podle § 7 odst. 5 zákona od žalované, který již poplatníkem není a opomněla se odhlásit z evidence poplatníků. Šlo by o bezdůvodné obohacení žalobkyně. Skutečnost, že zákonodárce takto konstrukci placení televizních poplatků nezamýšlel, plyne nejen ze skutečnosti, že to není v zákoně výslovně uvedeno, ale především z ust. § 9 odst. 3 (přirážka za neodhlášení se z evidence, přitom nejde i o doplacení dlužného poplatku jako v případech odst. 1 písm. a) až e) téhož ustanovení) ve spojení s § 7 odst. 5, věta druhá zákona (vrácení případného přeplatku, jestliže poplatník zaplatil na poplatcích více, nežli měl, za dobu, kdy již nebyl poplatníkem-tj. jde o vrácení bezdůvodného obohacení provozovatelem vysílání). Právě uvedená ustanovení zabraňují případnému vzniku bezdůvodného obohacení provozovatele vysílání, popř. stanovují pravidla pro jeho případné vypořádání (viz rozhodnutí Krajského soudu - pobočka v Olomouci sp.zn. 16 ICm 4893/2017 ze dne 16. 8. 2018). 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 719 Kč Tyto náklady sestávají z