70 C 10/2022-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Při vyhlášení a písemném vyhotovení shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti patrné jak z obsahu spisu, tak z komparace výrokové části a jejího odůvodnění. Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že soud přiznával žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení tak, jak byl požadován v žalobě (tj. z částky 1 518 Kč od 23. 3. 2019 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z této částky), nicméně v důsledku písařského pochybení nebyla formule o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni předmětný úrok z prodlení zahrnuta do výrokového textu při vyhlášení, a tedy ani následně při písemném vyhotovení rozsudku. Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vztažmo k ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil. Soud poznamenává, že žalobkyně ve své žádosti o opravu rozsudku ze dne 22. 4. 2022, žádala opravu rozsudku tak, že jí má být zákonný úrok z prodlení přiznán již od 20. 3. 2019. Tento požadavek vyhodnotil soud jako písařskou chybu na straně žalobkyně, když ze samotného jejího návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 24. 11. 2021, a sice jak z jeho části„ C“, tak i z jeho petitorní části„ G“ jednoznačně vyplývalo, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od data 23. 3. 2019.