74 C 253/2021-67 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 12. 5. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 2 160 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 160 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení a částky ve výši 2 374 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 374 Kč od 23. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl v období od 1. 5. 2020 do 20. 5. 2020 vlastníkem osobního automobilu s [registrační značka] o objemu válců motoru nad 2 500 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v předmětném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“). Dle tvrzení žalobkyně nárok na úhradu dlužné částky plyne z § 4 odst. 1 ZPOPV. Nárok se skládá ze zákonného příspěvku ve výši 1 860 Kč (20 dní x denní sazba 93 Kč) a z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný byl v období od 1. 5. 2020 do 3. 6. 2020 vlastníkem obytného automobilu s [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v předmětném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“). Dle tvrzení žalobkyně nárok na úhradu dlužné částky plyne z § 4 odst. 1 ZPOPV. Nárok se skládá ze zákonného příspěvku ve výši 2 074 Kč (34 dní x denní sazba 61 Kč) a z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. 2. Podáním ze dne 11. 1. 2022 vzala žalobkyně podanou žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla zastavení řízení, neboť žalovaný uhradil dne 5. 1. 2022 na žalobou uplatňovanou pohledávku částku ve výši 6 408 Kč. Částka byla započtena na úhradu jistiny (nárok [číslo]) ve výši 2 374 Kč, na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného v částce 220 Kč (k nároku [číslo]), na úhradu jistiny (nárok [číslo]) ve výši 2 160 Kč, na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného v částce 185 Kč (k nároku [číslo]) a zbylou část ve výši 1 469 Kč žalobkyně započetla na částečnou úhradu nákladů řízení. 3. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství. 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala po zahájení řízení žalobu zcela zpět, avšak před zahájením jednání ve věci samé, soud řízení zastavil. 5. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že byla dne 5. 1. 2022 uhrazena částka ve výši 6 408 Kč. Soud konstatuje, že po podání žaloby byla zaplacena celá žalobou uplatňovaná pohledávka, tedy jistina (nárok 1) ve výši 2 160 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 160 Kč od 16. 12. 2020 do 5. 1. 2022 kapitalizovaného částkou 188,45 Kč a jistina (nárok 2) ve výši 2 374 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 374 Kč od 23. 12. 2020 do 5. 1. 2022 kapitalizovaného částkou 203,37 Kč. Soud dodává, že žalobkyně nebyla oprávněna zbývající částku ve výši 1 482,18 Kč započíst na náhradu nákladů řízení, neboť právo na náhradu nákladů řízení vzniká až rozhodnutím soudu (jedná se konstitutivní rozhodnutí). Žalobkyně však mohla částku ve výši 1 482,18 Kč přijmout jako zálohu na náhradu nákladů řízení. 6. Dle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 7. Žaloba byla vzata zpět, protože žalovaný uhradil žalobou uplatňovanou částku včetně jejího příslušenství, tedy žaloba byla vzata zpět pro chování žalovaného, proto je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náklady řízení v částce v částce 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 534 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), které se v zásadě liší jen obdobím, kdy bylo vozidlo nepojištěno a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu advokátu za sepis zpětvzetí žaloby ze dne 11. 1. 2022, když žalobkyně náhradu nákladů za tento úkon nepožadovala. 10. Soud uvádí, že rozhodnutí o nákladech řízení je rozhodnutím konstitutivním, tedy právo na náhradu nákladů řízení vzniká až rozhodnutím soudu, proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný již žalobkyni uhradil částku ve výši 1 482,18 Kč, je na účastnících, aby si po právní moci tohoto usnesení vypořádali vzájemné vztahy (např. započtením již uhrazené částky proti pohledávce na nákladech řízení). 11. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. 12. Žalobkyně po podání žaloby uhradila dne 13. 5. 2021 soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem ke shora uvedeným ustanovením tak žalobkyni nelze vrátit ani část uhrazeného soudního poplatku.