74 C 286/2022-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 21. 6. 2022, se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 5 890 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v období od 7. 5. 2021 do 31. 7. 2021 vlastníkem osobního automobilu s [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v předmětném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“). Dle tvrzení žalobkyně nárok na úhradu dlužné částky plyne z § 4 odst. 1 ZPOPV. Nárok ve výši 5 890 Kč se skládá ze zákonného příspěvku ve výši 5 590 Kč za období od 7. 5. 2021 do 31. 7. 2021 (86 dní x denní sazba 65 Kč) a z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala dne 21. 10. 2021 žalovaného dle § 4 odst. 6 ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období (7. 5. 2021 do 31. 7. 2021) ve výši 5 590 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, když nárok byl splatný dne 4. 1. 2022. Žalovaný byl ještě před podáním žaloby vyzván upomenut, žalovaný však ničeho do podání žaloby neuhradil. 2. Podáním ze dne 31. 10. 2022 vzala žalobkyně podanou žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla zastavení řízení. Žalobkyně zdůraznila, že žaloba byla podána důvodně, neboť předmětné vozidlo je v registru vozidel evidováno jako provozované, avšak nebylo k němu uzavřeno pojištění, když jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla byl uveden žalovaný. Skutečnost, že žalovaný převedl vlastnické právo k předmětnému vozidlu, žalovaný doložil až po podání žaloby, a to dne 21. 7. 2022. Žalobkyně uvedla, že žalovanému před podáním žaloby zaslala několik výzev k úhradě zákonného příspěvku, žalovaný však na tyto výzvy nereagoval. Žalobkyně je toho názoru, že má právo na náhradu nákladů řízení, když požaduje náhradu nákladů v částce 1 489 Kč. 3. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství. 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala po zahájení řízení žalobu zcela zpět, avšak před zahájením jednání ve věci samé, soud řízení zastavil, aniž by bylo třeba souhlasu žalovaného. 5. Dle § 1 odst. 2 ZPOPV nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 6. Dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. 7. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný je v registru vozidel evidován jako vlastník a provozovatel osobního vozidla s [registrační značka] od 10. 6. 2020 dodnes, když vozidlo bylo evidováno jako provozované do 24. 11. 2021, kdy bylo vyřazeno z provozu (sdělení Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 19. 9. 2022). Žalovaný dne 10. 10. 2022 žalobkyni sdělil, že předmětné vozidlo prodal, když žalobkyni předložil kupní smlouvu (emailová komunikace). 8. Dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, byl žalovaný povinen nahlásit do registru vozidel České republiky, že došlo ke změně vlastníka předmětného vozidla, když žalovaný mohl změnu vlastnictví nahlásit i bez součinnosti nového vlastníka (§ 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích). Skutečnost, že žalovaný zmocnil kupujícího k nahlášení změny v registru vozidel, ho nijak nezbavuje jeho povinnosti nahlásit změnu v registru vozidel, resp. odpovědnosti za nenahlášení změny vlastníka předmětného vozidla. Soud dodává, že žalovaný si skutečnosti zapsané v registru vozidel (že je stále evidován jako vlastník předmětného vozidla) ověřil až poté, co mu byla doručena žaloba. Rovněž i jakékoliv kroky k nápravě začal činit až po doručení žaloby. 9. Dle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 10. S ohledem na shora uvedené soud proto dospěl k závěru, že žaloba byla vzata zpět pro chování žalovaného, který až po podání žaloby splnil svoje zákonné povinnosti a bylo tak možno zjistit, že žalobkyni nevznikl nárok na úhradu dlužné částky. Žalovaný je tak dle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 890 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Soud dodává, že žalobkyni náhradu jiných nákladů nepřiznal, neboť úhradu jiných nákladů nepožadovala. 12. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. 13. Žalobkyně po podání žaloby uhradila dne 23. 6. 2022 soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem ke shora uvedeným ustanovením soud rozhodl, že žalobkyni nebude vrácena ani část uhrazeného soudního poplatku.