17 C 7/2023-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhá, aby soud stanovil žalovaným výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně pro každého z nich od [datum]. V tomto návrhu uvedl, že jejich zletilý syn dobrovolně ukončil pobyt v ústavním zařízení a byl mu od [datum] zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč měsíčně a je mu stále vyplácen. 2. Žalovaní se k tomuto návrhu blíže nevyjádřili. 3. Z výslechu žalované soud seznal, že má 1 vyživovací povinnost, bydlí v nájmu se 2 syny, o synovi ví, že pobírá zaopatřovací příspěvek, hradí si z toho náklady na fotbal, školy a legitimaci MHD. Bydlí v nájmu s náklady ve výši cca 9 500 Kč měsíčně, je vedena v evidenci úřadu práce, pobírá sociální dávky ve výši cca 14 000 Kč měsíčně, je zdráva. Nepracovala, vzdělání má v oboru provozní chemik. Na úřadu práce je vedena cca 3 roky, práci nenašla. 4. Z výslechu žalovaného sud seznal, že přišel z výkonu trestu před cca 9 dny, bydlí u své matky. Má 1 vyživovací povinnost, je veden v evidenci úřadu práce, je zdráv. Když byl ve výkonu trestu, pracoval jako dělník cca 4 měsíce s příjmem ve výši cca 3 500 Kč měsíčně, má základní vzdělání. Před nástupem do výkonu trestu pracoval jako stavební dělník s příjmem ve výši cca 25 000 Kč měsíčně. 5. Z rozhodnutí úřadu práce ze dne [datum] plyne, že synovi žalovaných byl přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč měsíčně od [datum]. 6. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] plyne, že syn žalovaných je od [datum] studentem střední školy. 7. Z předávacího protokolu ze dne [datum] plyne, že k tomuto dni odešel z dětského domova. 8. Z lustrace vězňů ze dne [datum] plyne, že žalovaný byl ve výkonu trestu od [datum] do [datum]. 9. Z výpisu KN ze dne [datum] plyne, že žalovaní nevlastní nemovitosti. 10. Dle zprávy úřadu práce ze dne [datum] je žalovaná vedena v evidenci úřadu práce od [datum], žalovaný zde by naposledy veden od [datum] do [datum]. 11. Dle zprávy registru vozidel ze dne [datum] nevlastní žalovaní motorová vozidla. 12. Dle zprávy úřadu práce ze dne [datum] nepobíral žalovaný od ledna 2022 sociální dávky, žalované na nich bylo vyplaceno od listopadu 2022 do února 2023 celkem 13 581 Kč (doplatek na bydlení), od ledna 2022 do září 2023 celkem 158 959 Kč (příspěvek na živobytí), od ledna 2022 do září 2023 celkem 150 496 Kč (příspěvek na bydlení). 13. Ze zprávy ČSSZ ze dne [datum] plyne, že u žalované není od ledna 2022 veden pojistný vztah k zaměstnavateli, u žalovaného je veden pojistný vztah k zaměstnavateli [právnická osoba], od [datum], důchod nikdo z nich nepobíral. <i>14. Podle § 911 odst.1, odst.2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,o.z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.</i> <i>15. Podle § 911 o.z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>16. Podle § 913 odst.1, odst.2 o.z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.</i> <i>17. Podle § 914 o.z., je-li více povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejich majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.</i> <i>18. Podle § 915 odst.1 o.z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.</i> <i>19. Podle § 921 odst. o.z., výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.</i> <i>20. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.</i> 21. Soud posouzením zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žaloba žalobce na stanovení výživného pro žalované je důvodná. Z provedeného dokazování totiž plyne, že žalobce vyplácí synovi žalovaných zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč měsíčně od [datum], je studentem denního studia na střední škole, které lze považovat za přípravu na budoucí povolání a toto studium mu fakticky vylučuje možnost být výdělečně činný, není tak schopen se sám živit. Žalovaní jsou jeho rodiči. 22. Výživné se stanoví s ohledem na možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného rodiče, jakož i s ohledem na odůvodněné potřeby dítěte. K žalované bylo zjištěno, že má 1 vyživovací povinnost, má příjem ze sociálních dávek ve výši cca 14 000 Kč měsíčně, je zdráva a vedena v evidenci úřadu práce. Žalovaný má 1 vyživovací povinnost, je veden v evidenci úřadu práce, nemá žádný příjem, ve výkonu trestu pracoval jako dělník, je zdráv, zletilý [jméno] chodí na střední školu, má potřeby odpovídající jeho věku. 23. Soud tedy zvážil veškeré podstatné okolnosti, načež dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro stanovení výživného byly splněny pro žalované. Soud proto dospěl k závěru, že schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaným na jedné straně a odůvodněným potřebám zletilého na straně druhé odpovídá měsíční výživné ve výši 1 500 Kč s účinností od [datum], pro každého žalovaného. Žalovaní již v této době splňovali podmínky pro stanovení výživného, ovšem s přihlédnutím k tomu, že mají 1 vyživovací povinnost, a s tím, že lze v jejich případě pro stanovení výživného vycházet z výše potencionálního příjmu ve výši 17 300 Kč měsíčně, tedy hrubé minimální mzdy. Nebyly v jejich případě zjištěny objektivní překážky, které by jim bránily tohoto příjmu dosahovat. Soud splatnost výživného pro žalované stanovil do každého 15. dne v měsíci předem k rukám navrhovatele. 24. Zákonem stanoveným kritériím, tedy možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům povinných (možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům rodičů ve vztahu k možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům) a odůvodněným potřebám zletilého a zákonem stanovenému požadavku, aby životní úroveň dítěte byla zásadně shodná s životní úrovní rodičů, odpovídá pro dobu od [datum] výživné stanovené pro žalované ve výši 1 500 Kč měsíčně pro každého z nich. Soud takto rozhodl ve výrocích I. a III. tohoto rozsudku. 25. Zpětným přiznáním výživného pro žalobce vznikl žalovaným na výživném za období od [datum] do [datum] (tedy do doby rozhodnutí soudu) dluh ve výši 19 500 Kč pro každého z nich. Soud rozhodl ve výrocích II. a IV. tohoto rozsudku rozhodl tak, že jsou povinni ho uhradit ve měsíčních splátkách po 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným k rukám žalobce. Soud má za to, že je v možnostech a schopnostech žalovaných uhradit tento dluh na výživném ve stanovených splátkách vzhledem k jejich majetkovým možnostem a schopnostem. 26. V řízení byl sice žalobce plně úspěšný se svým návrhem, protože však žalobce přiznání nákladů řízení nepožadoval, rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to ve výroku V. tohoto rozsudku.