18 C 7/2023-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou ze dne 11. 8. 2023 Česká republika - úřad práce, Krajská pobočka v [obec] požadoval vyměřit žalovaným (matce a otci nyní již zletilého [celé jméno účastníka]) výživné s tím, že byla nařízena ústavní výchova nyní již zletilého [celé jméno účastníka], výživné rodičům určeno nebylo. [anonymizováno] po dosažení zletilosti pobyt v ústavním zařízení. Od 24. 1. 2023 je mu vyplácen zaopatřovací příspěvek ve výši 17. 250 Kč měsíčně. Právo na výživné tak přechází na stát. Tvrzené skutečnosti pak byly doloženy rozhodnutím Úřadu práce ČR ze dne 31. 1. 2023, kterým byl [celé jméno účastníka] přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši 17. 250 Kč měsíčně. Dále bylo předloženo potvrzení o studiu, z něhož bylo zjištěno, že [celé jméno účastníka] je ve školním roce 2023 /2024 žákem třetího ročníku denního studia, obor tesař. Dále byla předložena zpráva Dětského domova [obec], dle které [anonymizováno] ke dni 17. 10. 2022 smlouvu o dobrovolném pobytu. 2. Žalovaná – matka nyní již zletilého [jméno] při jednání soudu ve své účastnické výpovědi k věci uvedla, že má vyživovací povinnost pouze k [jméno]. Syna se snaží podporovat. Žije sama v pronajatém bytě, náklady činí asi 12. 500 Kč měsíčně. Pracuje jako pečovatelka s výdělkem asi 25. 000 Kč měsíčně, pracuje na částečný úvazek. Sociální dávky nepobírá. 3. Žalovaný – otec nyní již zletilého [jméno] se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno na zákonnou doručovací adresu. S ohledem na provedené důkazy nepovažoval soud osobní výslech žalovaného [celé jméno žalovaného] za nezbytný a projednal věc v jeho nepřítomnosti. 4. K poměrům žalovaných soud zjistil, že [celé jméno žalované] má vyživovací povinnost pouze k [jméno], žalovaný [celé jméno žalovaného] ke třem dětem. Při jednání soudu ve věci dcery žalovaného [jméno] [příjmení], narozené dne [datum] [celé jméno žalovaného] v červnu 2021 uvedl, že pracuje v zahraničí za minimální slovenskou mzdu. Dle předloženého potvrzení o příjmu činil jeho příjem 20. 000 Kč čistého měsíčně. 5. Soud k věci vyslechl také zletilého [celé jméno účastníka], který uvedl, že z dětského domova odešel k matce. Tam to však nefungovalo, osamostatnil se. O víkendech chodí na brigádu, kde si vydělá asi 7. 000 Kč měsíčně. Žije na internátě, za který platí 3. 500 Kč měsíčně včetně stravy. O víkendech si vaří sám, musí dále platit poplatek za telefon, zbytek peněz si spoří. 6. Soud posoudil zjištěné skutečnosti dle ustanovení § 50u z.č. 359/1999 Sb., dle něhož náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry. Dle ustanovení § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 7. Soud tedy zvážil všechny zjištěné skutečnosti a dospěl k závěru, že v tomto případě byly splněny zákonem stanovené podmínky pro stanovení výživného. Soud při vyměření výživného vycházel ze skutečnosti, že žalovaná [celé jméno žalované] má vyživovací povinnost pouze k [jméno], žalovaný [celé jméno žalovaného] ke třem dětem. Oba žalovaní pracují. 8. Po zvážení těchto skutečností soud jako odpovídající vyhodnotil výživné ve výši 2500 Kč měsíčně. Výživné v této výši soud shledává jako odpovídající ve smyslu výše uvedeného ustanovení zákona věku a zjištěným potřebám [celé jméno účastníka] na straně jedné a zjištěným výdělkovým a majetkovým poměrům otce a matky – žalovaných - na straně druhé. Žalovaná sama uvedla výši výdělku 25. 000 Kč čistého měsíčně, u žalovaného [celé jméno žalovaného] soud vycházel z výdělku zhruba ve stejné výši. Výživné bylo stanoveno v souladu s návrhem od 1. 1. 2023, když zcela zřejmě již byly splněny zákonné podmínky pro vyměření výživného. 9. Zpětným vyměřením výživného vznikl žalovaným na výživném dluh, k jehož úhradě soud stanovil lhůtu jednoho roku od právní moci rozsudku.