22 C 40/2023-15 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Odůvodnění výroků I. a III. tohoto usnesení není vyhotovováno v souladu s § 169 odst. 2 o. s. ř. Výrok II. o nákladech řízení vychází z § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., podle něhož byla-li pro chování žalovaného vzata zpět žaloba, která byla podána důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. V daném případě vzala žalobkyně zpět důvodně podanou žalobu pro chování žalovaného, když žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně dne 24. 11. 2022, tj. po podání žaloby, částku 6 654 Kč, čímž byla uhrazena touto žalobou požadovaná jistina včetně příslušenství, proto je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 472 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (pozn.: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé – žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, celkem 1 489 Kč. Náhradu nákladů řízení za podání zpětvzetí žaloby ze dne 15. 2. 2023 soud žalobkyni nepřiznal, neboť se jich v tomto podání výslovně vzdala. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Nadto soud podotýká, že nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem procesním, který vzniká až pravomocným rozhodnutím soudu. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz, jímž byla mimo jiné žalobkyni přiznána náhrada nákladů tohoto soudního řízení, byl totiž zrušen a žalobkyně tak pozbyla titulu k zaplacení nákladů řízení. Proto soud přiznal žalobkyni tímto usnesením náhradu nákladů řízení, přestože již dle tvrzení žalobkyně byly tyto náklady jakožto příslušenství předmětné pohledávky žalovaným uhrazeny dne 24. 11. 2022. Je na účastnících řízení, aby si případné vzájemné nároky z této situace vzniklé vypořádali. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. l o. s. ř., když důvody pro stanovení jiné lhůty k plnění v daném případě neshledal.