71 C 47/2023-64 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 4. 1. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala vydání měřícího zařízení (plynoměru) výrobního čísla [číslo], umístěného v bytové jednotce [číslo] na adrese [adresa žalované]. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně coby provozovatel distribuční soustavy osadila dne 8. 9. 2014 odběrné místo č. EIC [anonymizováno] na uvedené adrese plynoměrem ve vlastnictví žalobkyně za účelem měření množství odebraného plynu. Dne 16. 8. 2022 byl žalobkyni prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení dne 18. 8. 2022. Pokud se žalobkyni nepodaří plynoměr ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení distribuce plynu demontovat, dojde 15. pracovního dne ode dne požadovaného ukončení distribuce plynu k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa, což má za následek ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Žalobkyně se před podáním žaloby neúspěšně snažila provést demontáž plynoměru, kterou jí však předchozí uživatel odběrného místa ani vlastník nemovitosti neumožnili, přestože byli vyzváni k jeho zpřístupnění. Žalovaná coby uživatelka dané bytové jednotky dle sdělení vlastníka nemovitosti ze dne 23. 12. 2022 byla ke zpřístupnění plynoměru vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 27. 12. 2022, plynoměr však nezpřístupnila ani nevydala. 2. Podáním doručeným soudu dne 14. 4. 2023 vzala žalobkyně žalobu zcela zpět z důvodu, že v důsledku uzavření smlouvy o připojení k distribuční soustavě došlo k přepisu odběrného místa č. EIC [anonymizováno] na nového odběratele plynu, pana [jméno] [příjmení], [datum narození], tudíž není nadále potřeba, aby žalovaná žalobkyni plynoměr vydala. V podání ze dne 28. 4. 2023 žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že žalovaná ke dni podání žaloby daný plynoměr zadržovala v bytové jednotce [číslo] na adrese [adresa žalované], a že v odběrném místě probíhal neoprávněný odběr zemního plynu, kterým vzniká žalobkyni škoda a který lze ukončit demontáží měřícího zařízení, přepisem odběrného místa na nového odběratele nebo odečtem měřícího zařízení a znovu připojením stávajícího odběratele. Po podání žaloby pak došlo dne 11. 4. 2023 k přepisu odběrného místa na jiného odběratele, a tím i k ukončení neoprávněného odběru plynu a navyšování škody, tudíž odpadl důvod pro vydání plynoměru. Žalovaná dle vyjádření žalobkyně bránila žalobkyni v demontáži plynoměru a následně svým chováním umožnila přepis odběrného místa na třetí osobu. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu zpět před zahájením jednání ve věci, soud řízení v souladu s § 96 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) zastavil. 4. Podle § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. soud výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť zastavení řízení zavinila žalobkyně, avšak žalované podle obsahu spisu žádné náklady potřebné k účelnému bránění práva nevznikly. 5. Soud neshledal podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobkyni vůči žalované podle § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř., neboť na základě žalobních tvrzení a předložených důkazů nelze dospět k jednoznačnému závěru o pasivní věcné legitimaci žalované, tudíž ani k závěru o tom, že žaloba byla proti žalované podána důvodně ani že žalobkyně vzala žalobu zpět pro chování žalované. Dle tvrzení žalobkyně bylo odběrné místo osazeno plynoměrem dne 8. 9. 2014, kdy byla dle protokolu o osazení plynoměru uživatelem daného odběrného místa [jméno] [příjmení]. Dle předložené žádosti o ukončení distribuce plynu ze dne 16. 8. 2022 byla zákazníkem daného odběrného místa [jméno] [příjmení], u níž byly provedeny dva neúspěšné pokusy o demontáž plynoměru dle protokolu ze dne 1. 9. 2022. Následně byl proveden pokus o demontáž plynoměru dle protokolu ze dne 22. 11. 2022 vůči [jméno] [příjmení] coby uživatelce odběrného místa do dne 3. 11. 2022 (dle sdělení zástupkyně vlastníka bytu). Ze sdělení zástupkyně vlastníka bytu rovněž plyne, že žalovaná začala byt fakticky užívat až dne 28. 11. 2022. Dle žalobních tvrzení a předložených listin tedy nebyl proveden pokus o demontáž plynoměru v době, kdy byt již užívala žalovaná, které byla zaslána až předžalobní výzva ze dne 27. 12. 2022 k součinnosti – k dojednání termínu demontáže plynoměru. Z listin předložených žalobkyní přitom neplyne skutečnost, že by žalovaná vůbec chtěla být připojena k distribuční soustavě a odebírat zemní plyn (když původně byla smlouva o připojení daného odběrného místa i smlouva o sdružených službách dodávky plynu zjevně uzavřena s jinou osobou) či že by v době, kdy žalovaná byt užívala, docházelo k (neoprávněnému) odběru plynu. Ačkoli se uživatel (nájemce) bytu v době od 18. 8. 2022 do 28. 11. 2022 několikrát změnil (přičemž po určitou dobu přinejmenším od 3. 11. do 28. 11. 2022 mohl být byt i prázdný), vlastník bytu byl stále stejný. S vlastníkem bytu však žádný pokus o demontáž plynoměru dle předložených listin učiněn nebyl, přestože v době posledního pokusu (dne 22. 11. 2022) byt zjevně nikdo neužíval. Z těchto důvodů má soud pochybnosti o důvodnosti podané žaloby vůči žalované. Nová smlouva o připojení odběrného místa k distribuční soustavě pak byla uzavřena dne 11. 4. 2023 s jinou osobou než s žalovanou, a to s [jméno] [příjmení], který není ani žalovaným, ani jiným účastníkem tohoto řízení, což přispívá k pochybnostem jak o důvodnosti podané žaloby vůči žalované, tak o naplnění podmínky, že žalobkyně vzala žalobu zpět kvůli chování žalované. 6. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů rozhodl soud výrokem III o vrácení soudního poplatku žalobkyni, která jej zaplatila za podanou žalobu, a to ve výši snížené o 1 000 Kč ze zaplaceného soudního poplatku (tj. o 1 000 Kč z částky 2 000 Kč), tedy o vrácení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, neboť řízení bylo zastaveno před prvním jednáním.