71 C 78/2023-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Návrhem doručeným soudu dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] v [obec] s odůvodněním, že manželské soužití přestalo být postupem doby harmonické a spokojené a jejich problémy přerostly ve vzájemné odcizení, což trvá déle než rok. Manželé spolu nežijí, nehospodaří a nemají zájem o další společné soužití, proto se dohodli na rozvodu manželství a rovněž na zúžení rozsahu SJM smlouvou ze dne [datum], uzavřenou formou notářského zápisu. Dále uvedla, že se v manželství nenarodilo žádné dítě. Manžel vyslovil souhlas s rozvodem manželství i se skutkovými tvrzeními uvedenými v návrhu na rozvod manželství a připojil se k návrhu na rozvod manželství, proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“) pokládal podaný návrh za návrh společný. Jelikož manželé nepředložili písemnou dohodu o vypořádání svých majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu s úředně ověřenými podpisy (pouze notářský zápis ze dne [datum], sp. zn. [číslo] [číslo], [číslo], o zúžení rozsahu společného jmění manželů spolu s vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, notářský zápis však nesplňuje obsahové náležitosti výše uvedené dohody, neboť jím nejsou vypořádány veškeré majetkové poměry manželů ani jejich bydlení pro dobu po rozvodu), zjišťoval soud příčiny rozvratu jejich manželství. Provedenými listinnými důkazy a ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec] po předchozí známosti, postupem doby však přestalo být manželské soužití harmonické a spokojené a jejich problémy přerostly ve vzájemné citové odcizení, konkrétně problémy v komunikaci, odlišných zájmech a trávení volného času, kdy manželka je aktivnější. Manželé spolu nežijí jako manželé a nehospodaří od března 2021. V současné době oba manželé zcela vylučují možnost obnovení jejich manželského soužití, neboť jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Z manželství se nenarodilo žádné dítě. Při právním posouzení věci vycházel soud z § 755, § 756 a § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přičemž dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že nelze očekávat obnovení manželského soužití, když oba manželé tuto možnost zcela vyloučili. Příčinu rozvratu manželství soud shledal s ohledem na shodné tvrzení účastníků ve vzájemném odcizení manželů, k němuž došlo v důsledku odlišných zájmů, způsobu trávení volného času a problémům v jejich komunikaci. Soud neshledal zájem některého účastníků na zachování manželství, který by bránil jeho rozvodu. Jelikož byly splněny všechny shora uvedené zákonné podmínky, soud manželství rozvedl. Soud neshledal důležité okolnosti, pro něž by nárok na náhradu nákladů řízení měl být přiznán některému z účastníků, proto ve výroku II tohoto rozsudku rozhodl v souladu s § 23 z.ř.s., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.