74 C 95/2023-9 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne 17. 4. 2023 se manžel domáhal rozvodu manželství uzavřeného mezi účastníky dne [datum] v [obec] v České republice. Manžel v návrhu uvedl, že manželka již nechtěla žít v České republice, ale on ano, když manželka se vrátila do Ruské federace, kde žije i v současné době. 2. Dle článku 26 odst. 1 smlouvy uzavřené mezi Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních dne 12. srpna 1982 (dále jen“ mezinárodní smlouva”) se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu. 3. Dle článku 27 odst. 1 mezinárodní smlouvy je k rozvodu manželství v případě uvedeném v článku 26 odst. 1 dána pravomoc orgánů té smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu. Mají-li oba manželé v době podání návrhu bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc také orgánů této smluvní strany. 4. V daném případě jsou oba manželé občany Ruské federace, když manžel má sice své bydliště na území České republiky, ale manželka má své bydliště na území Ruské federace. 5. Dle § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. 6. S ohledem na shora uvedená ustanovení soud dospěl k závěru, že soudy České republiky nejsou dle článku 27 odst. 1 mezinárodní smlouvy příslušné k projednání a rozhodnutí věci, neboť manželé jsou občany Ruské federace a manželka nemá na území České republiky své bydliště, ani pobyt. 7. Vzhledem k tomu, že není dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudu v České republice, když se jedná o takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit, soud řízení v souladu s § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (výrok I.). 8. Dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. 9. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 10. Dle § 10 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. Bylo-li řízení o zrušení, neplatnosti nebo určení, zda tu partnerství je či není, zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo určení, zda tu partnerství je či není, vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. 11. Manžel společně s podáním žaloby uhradil soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Vzhledem ke shora uvedeným ustanovením tak bude manželovi vrácen celý uhrazený soudní poplatek (výrok III.). Soud proto vyzval manžela ke sdělení čísla účtu, na který má být soudní poplatek vrácen (výrok IV.).