14 C 307/2023-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jako zapůjčitel uzavřela s žalovaným dne , datum, ústní smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem byla zápůjčka ve výši 13 300 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku uhradit nejpozději do , datum, . Téhož dne bylo sepsáno písemné uznání dluhu, ve kterém žalovaný dluh uznal do důvodu i výše. Žalovaný však přes upomínku nic nezaplatil. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:5. Z písemného uznání dluhu ze dne , datum, bylo zjištěno, že v tomto žalovaný prohlásil, že dluží žalobkyni ke dni podpisu uznání dluhu částku 13 300 Kč jako dluh z poskytnuté půjčky ze dne , datum, , tento dluh uznává co do důvodu i výše a zavazuje se dluh uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaný uznání dluhu podepsal.6. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do , datum, , jinak bude nárok uplatňovat soudní cestou. Z podací stvrzenky bylo zjištěno, že žalobkyně tuto upomínku odeslala žalovanému dne , datum, .7. Výše uvedené skutečnosti tak má soud za prokázané, když o pravosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat.8. Po právní stránce soud shledal, že žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni, a proto se má dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. V tomto uznání žalovaný uznal dluh z poskytnuté peněžité půjčky, jednalo se tak o smlouvu o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku, při které zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc (v tomto případě peníze) a vydlužitel je povinen po určité době vrátit věc stejného druhu. Z uznání dluhu vyplývá, že zápůjčka byla splatná dne , datum, . Od následujícího dne tak byl žalovaný v prodlení s placením a vznikla mu povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 13 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále soud přiznal žalobkyni dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu paušální náhradu po 300 Kč za dva úkony (podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady žalobkyně tedy činí celkem 1 600 Kč.11. Pro úplnost soud uvádí, že podle § 142a občanského soudního řádu má žalobce právo na náhradu nákladů řízení jen tehdy, jestliže žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal výzvu k plnění. To žalobkyně nesplnila, když předžalobní upomínku odeslala dne , datum, a již , datum, podala žalobu, tedy do podání žaloby neuplynulo ani 7 dnů. Jelikož ale žalovaný ani po podání žaloby dluh nezaplatil, není toto pochybení žalobkyně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.