22 C 150/2024-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 12. 4. 2024 se žalobkyně domáhala jako pojistitel po žalovaném jako pojistníkovi zaplacení pojistného 1 141 Kč s příslušenstvím za pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla na podkladě pojistné smlouvy ze dne 7. 9. 2020.2. Šetřením soudu bylo zjištěno, že žalovaný, pravděpodobně státní občan Německa, nar. , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , nemá a ani v minulosti neměl na území ČR povolen žádný druh pobytu a neprochází žádnou evidencí, a to ani v různých kombinacích a transkripcích v žalobě uvedeného jména a příjmení. Dle zjištění Policie ČR se žalovaný na adrese uvedené v žalobě, tj. , adresa, , nezdržuje, a další adresa jeho možného současného pobytu zjištěna nebyla, když se zároveň provedeným šetřením soudu prostřednictvím Policie ČR, úřadu práce a ČSSZ nepodařilo zjistit jeho bydliště v České republice k datu zahájení řízení, ani pro období následující.3. K výzvě soudu ze dne 12. 6. 2024 pak žalobkyně nedoplnila svou žalobu o informace, ze kterých by bylo možné dovodit bydliště žalovaného na území ČR, popřípadě jiné skutečnosti určující pravomoc a příslušnost obecných soudů ČR, přičemž byla zároveň poučena, že pokud nebudou soudu dotvrzeny znaky odůvodňující jeho pravomoc a příslušnost, bude řízení dle § 104 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, zastaveno4. Dle § 103 o. s. ř., kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).5. V dané věci se jedná o řízení občanské a účastníci mají bydliště v různých členských státech, a proto aplikoval soud na věc nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – dále jen Nařízení. Podle oddílu 3, čl. 10 Nařízení, ve věcech pojištění se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž je dotčen čl. 6 a čl. 7 bod 5 Nařízení. Dle čl. 14 tohoto oddílu Nařízení pak platí, že aniž je dotčen čl. 13 odst. 3 Nařízení, může pojistitel žalovat pojistníka pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště. Dle čl. 15 Nařízení pak platí, že od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou: (1) uzavřenou po vzniku sporu; (2) umožňující pojistníkovi, pojištěnému nebo oprávněné osobě zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle; (3) uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, a to i v případě, že by škodná událost nastala v cizině, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná.6. Vzhledem pak ke skutečnosti, že soud ve věci dospěl k závěru, že žalovaný nebyl k datu zahájení řízení bydlištěm v České republice, když nebylo zjištěno jiné jeho bydliště faktické anebo evidované v České republice či jiném státě, dovodil, že ve smyslu čl. 14 odst. 1 Nařízení pro vedení tohoto řízení o žalobě žalobkyně jako pojistitele nemají soudy České republiky příslušnost, resp. pravomoc, ve věci jednat a rozhodovat, když soudu nebyla tvrzena ani doložena dohoda ve smyslu čl. 15 Nařízení.7. S ohledem na shora popsané dospěl soud při zkoumání podmínek řízení, že není ve věci dána jeho mezinárodní příslušnost, resp. pravomoc, tedy řízení je stiženo nedostatkem podmínek řízení, který nelze odstranit, a nezbylo mu proto, než řízení dle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavit.8. Soud nepřiznal dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, když ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. neshledal zavinění ani na jedné ze stran sporu, neboť žalobkyně, na jejíž návrh bylo řízení s nedostatkem podmínek řízení zahájeno, si k datu zahájení řízení dle založených listin nemusela být vědoma bydliště žalovaného mimo Českou republiku.9. Soud nerozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve smyslu § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když zaplacený soudní poplatek nepřevýšil hranici 1 000 Kč, pod kterou se soudní poplatek nevrací.