29 C 233/2024-44 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím jako dlužných plateb za odebranou elektřinu a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, a dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, . Na základě těchto smluv odebíral žalovaný od žalobkyně elektřinu a za takto odebranou elektřinu se zavázal hradit stanovenou kupní cenu. Žalovaný neuhradil žalobkyni fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, (množství odebrané elektřiny , Anonymizováno, MWh za období od , datum, do , datum, ). Dále žalovaný neuhradil fakturu č. , Anonymizováno, částku celkem ve výši , částka, , splatnou dne , datum, (množství odebrané elektřiny , Anonymizováno, MWh za období od , datum, do , datum, ). Dále byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta 2x , částka, za prodlení s úhradou faktur (tj. faktura č. , hodnota, , faktura č. , hodnota, ). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala z dlužných částek ode dne splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení. Žalovaný dlužné částky žalobkyni neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě ani k věci samé nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání. Provedeným dokazováním soud prokázal, že žalovaný uzavřel kupní smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, a , datum, . Na základě těchto smluv žalovaný odebíral od žalobkyně elektřinu a za takto odebranou elektřinu se zavázal hradit stanovenou kupní cenu. Žalovaný odebíral elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa , adresa, a odběrného místa , adresa, . Žalovaný žalobkyni neuhradil fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, (množství odebrané elektřiny , Anonymizováno, MWh za období od , datum, do , datum, , odběrné místo , adresa, ). Dále žalovaný neuhradil fakturu č. , Anonymizováno, částku celkem ve výši , částka, , splatnou dne , datum, (množství odebrané elektřiny , Anonymizováno, MWh za období od , datum, do , datum, , odběrné místo , adresa, ). Dále byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta 2x , částka, za prodlení s úhradou faktur (tj. faktura č. , hodnota, , faktura č. , hodnota, ). S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména smluv o dodávkách elektřiny, faktur, obchodních podmínek, upomínek a dalších důkazů založených ve spise. Žalovaný se nevyjádřil.4. Do prodlení se zaplacením kupní ceny za elektřinu se žalovaný dostal dne , datum, a dne , datum, , od těchto dnů byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2014 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužných částek tak, jak v žalobě navrhla žalobkyně, v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Žalovaný dluh byl posouzen jako dluh na energiích dle kupní smlouvy (§ 2079 obč.z.) a dále smluvní pokutě (§ 2048 obč.z.).5. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .7. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru, první tři úkony), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci. K tomu soud uvádí, že se zcela zjevně o formulářovou žalobu jedná, když jednotlivé žaloby žalobkyně podobného typu se liší pouze základními údaji, např. označením žalovaných, datem uzavření smlouvy, označením odběrného místa a údaji z žalovaných faktur, případně jejich textace je obsahově výrazně podobná, pokud není shodná. Není porušením práva na právní pomoc, nepřizná-li soud náhradu nákladů úspěšnému účastníku, pokud jsou naplněna zákonná kritéria, za nichž soud náhradu nákladů přiznat nemůže, např. proto, že jde o náklady, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 988/12). Soud dále odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/2011, ve kterém Ústavní soud vymezil pojem formulářové žaloby tak, že zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření takové žaloby, bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Ústavní soud dále uvedl, že úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby a další návrhy lze kvalifikovat jako administrativní úkony, byť i s nimi vznikají žalobci náklady. Z toho lze uzavřít, že jednak podaná žaloba je formulářovou žalobou tak, jak ji vymezil Ústavní soud, a dále že § 14b advokátního tarifu není v rozporu s ústavním pořádkem, naopak přiměřeně zohledňuje uvedenou judikaturu Ústavního soudu.8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.