29 C 260/2024-48 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím jako dlužných plateb za odebranou elektřinu a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu určitou s možností automatické prolongace smlouvy, a to do odběrného místa na adrese , adresa, . Na základě této smlouvy odebírala žalovaná od žalobkyně elektřinu a za takto odebranou elektřinu se zavázala hradit stanovenou kupní cenu. Žalovaná zcela neuhradila žalobkyni fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, (období od , datum, do , datum, ) a fakturu (opravný daňový doklad) č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, (období od , datum, do , datum, ). Dále byla žalované vyúčtována smluvní pokuta 1x , částka, za prodlení s úhradou faktury (vyúčtování bylo provedeno v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství ze dne , datum, , pod variabilním symbolem , var. symbol, ). Dále žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou ze dne , datum, s var. symbolem , var. symbol, smluvní pokutu ve výši , částka, , splatnou dne , datum, (za období od leden , rok, až leden , rok, , tj. 24 měsíců po , částka, ), když smlouva byla předčasně ukončena (tj. dne , datum, ) z důvodů opakovaného porušení platebních povinností. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala z dlužné částky následujícího dne splatnosti faktury do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila. Žalovaná se k žalobě ani k věci samé nevyjádřila.2. Soud ve věci nařídil jednání. Provedeným dokazováním soud prokázal, že žalovaná uzavřela kupní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, . Na základě této smlouvy žalovaná odebírala od žalobkyně elektřinu a za takto odebranou elektřinu se zavázala hradit stanovenou kupní cenu. Žalovaná odebírala elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa , adresa, . Žalovaná zcela neuhradila žalobkyni fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, (období od , datum, do , datum, ) a fakturu (opravný daňový doklad) č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, (období od , datum, do , datum, ). Dále byla žalované vyúčtována smluvní pokuta 1x , částka, za prodlení s úhradou faktury (vyúčtování bylo provedeno v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství ze dne , datum, , pod variabilním symbolem , var. symbol, ). Dále žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou ze dne , datum, s var. symbolem , var. symbol, smluvní pokutu ve výši , částka, , splatnou dne , datum, (za období od leden , rok, až leden , rok, , tj. 24 měsíců po , částka, ), když smlouva byla předčasně ukončena (tj. dne , datum, ) z důvodů opakovaného porušení platebních povinností. Výše uvedené faktury se vztahují k odběrnému místu shora uvedenému. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména smlouvy o dodávce elektřiny, faktur, obchodních podmínek, upomínek a dalších důkazů založených ve spise. Žalovaná se nevyjádřila.3. Do prodlení se zaplacením kupní ceny za elektřinu se žalovaná dostala dne , datum, a dne , datum, a od těchto dnů byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2014 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužných částek tak, jak v žalobě navrhla žalobkyně, v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Žalovaný dluh byl posouzen jako dluh na energiích dle kupní smlouvy (§ 2079 obč.z.) a dále smluvní pokutě (§ 2048 obč.z.).4. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .6. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru, první tři úkony), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci. K tomu soud uvádí, že se zcela zjevně o formulářovou žalobu jedná, když jednotlivé žaloby žalobkyně podobného typu se liší pouze základními údaji, např. označením žalovaných, datem uzavření smlouvy, označením odběrného místa a údaji z žalovaných faktur, případně jejich textace je obsahově výrazně podobná, pokud není shodná. Není porušením práva na právní pomoc, nepřizná-li soud náhradu nákladů úspěšnému účastníku, pokud jsou naplněna zákonná kritéria, za nichž soud náhradu nákladů přiznat nemůže, např. proto, že jde o náklady, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 988/12). Soud dále odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/2011, ve kterém Ústavní soud vymezil pojem formulářové žaloby tak, že zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření takové žaloby, bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Ústavní soud dále uvedl, že úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby a další návrhy lze kvalifikovat jako administrativní úkony, byť i s nimi vznikají žalobci náklady. Z toho lze uzavřít, že jednak podaná žaloba je formulářovou žalobou tak, jak ji vymezil Ústavní soud, a dále že § 14b advokátního tarifu není v rozporu s ústavním pořádkem, naopak přiměřeně zohledňuje uvedenou judikaturu Ústavního soudu.7. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.