29 C 9/2024-81 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení dlužné částky ve výši , částka, jako dlužných plateb za dodanou elektřinu a plyn a dále náhradu nákladů řízení. Žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, ) uzavřela dne , datum, Smlouvy o sdružených službách elektřiny a plynu do odběrného místa , adresa, . Právní předchůdce žalobkyně dodával na základě smlouvy elektřinu a plyn do odběrného místa žalované a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu a plyn hradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávky elektřiny a plynu a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a plynu dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Pohledávky přešly na žalobkyni dle smlouvy o postoupení ze dne , datum, . Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne , datum, . Žalovaná zcela neuhradila žalobkyni fakturu č. , hodnota, za fakturační období od , datum, do , datum, ve výši , částka, za spotřebu elektřiny celkem , hodnota, MWh, po započtení přijatých plateb a částečné úhrady zbývá k úhradě částka ve výši , částka, (splatnou dne , datum, ). Dále žalovaná neuhradila fakturu č. , hodnota, za fakturační období od , datum, do , datum, ve výši , částka, (splatnou dne , datum, ) za spotřebu elektřiny celkem , hodnota, MWh. Dále žalovaná neuhradila fakturu č. , hodnota, za fakturační období od , datum, do , datum, ve výši , částka, (splatnou dne , datum, ) za spotřebu elektřiny celkem , hodnota, MWh. Dále žalovaná neuhradila fakturu č. , hodnota, za fakturační období od , období, ve výši , částka, (splatnou dne , datum, ) za spotřebu plynu celkem , hodnota, MWh.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud při jednání provedl listinné důkazy označené a předložené žalobkyní. Z písemných Smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu (ze dne , datum, ) soud zjistil, že žalovaná s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem) uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny a plynu do odběrného místa výše uvedeného. Ze smlouvy o službách dodávky elektřiny a plynu uzavřené mezi žalobkyní (jejím právním předchůdcem) jako dodavatelem a žalovanou, jako odběratelem, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a plyn do uvedeného odběrného místa. Ze smluvních podmínek dodávky elektřiny a plynu, které byly součástí smlouvy, soud zjistil další obsah vztahu mezi nimi, zejména, že se žalovaná zavázala platit za dodávanou elektřinu a plyn cenu stanovenou podmínkami a sazbami žalobkyní a že dodanou elektřinu a plyn žalobkyně vyúčtuje odběrateli v daňovém dokladu, tj. faktuře, v níž bude uveden den splatnosti a způsob úhrady. Fakturované částky za spotřebu elektřiny a plynu činily celkem částku ve výši , částka, , jak je výše uvedeno. Po skutkové stránce má soud za prokázané veškeré skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, když o jejich správnosti a pravosti nemá důvod pochybovat. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o dodávce elektřiny a plynu podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v účinném znění ke dni uzavření smlouvy, a § 2079 a násl. občanského zákoníku, na základě, které vznikla žalované, jako odběrateli, povinnost platit (kupní) cenu za odebranou elektřinu a plyn žalobkyni. Tuto svou povinnost žalovaná porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalobkyní požadovaný úrok z prodlení je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2014 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením dluhu v den následující po dni splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne byla žalobkyně oprávněna požadovat také zaplacení úroku z prodlení. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně splnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalované v předmětném období dodala elektřinu a plyn, žalovaná ji odebrala, cenu dodané elektřiny a plynu jí řádně vyúčtovala, avšak žalovaná svou povinnost zaplatit žalobkyni tuto cenu nesplnila, naopak, tato tvrzení jsou v souladu s provedenými důkazy. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni uplatněnou částku, a to se zákonným úrokem z prodlení. Soud při dokazování vycházel zejména z faktury, upomínky, smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu a dalších listinných důkazů. Pohledávka byla postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .4. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .6. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. K tomu soud uvádí, že se zcela zjevně o formulářovou žalobu jedná, když jednotlivé žaloby žalobkyně podobného typu se liší pouze základními údaji, nap. označením žalovaných, datem uzavření smlouvy, označením odběrného místa a údaji z žalovaných faktur, případně jejich textace je obsahově výrazně podobná, pokud není shodná. Není porušením práva na právní pomoc, nepřizná-li soud náhradu nákladů úspěšnému účastníku, pokud jsou naplněna zákonná kritéria, za nichž soud náhradu nákladů přiznat nemůže, např. proto, že jde o náklady, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (viz nález Ústavního soudu ze dne 25.7.2012, sp.zn. I. ÚS 988/12). Soud dále odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 29.3.2012, sp.zn. I. ÚS 3923/2011,ve kterém Ústavní soud vymezil pojem formulářové žaloby tak, že zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření takové žaloby, bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Ústavní soud dále uvedl, že úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby a další návrhy lze kvalifikovat jako administrativní úkony, byť i s nimi vznikají žalobci náklady. Z toho lze uzavřít, že jednak podaná žaloba je formulářovou žalobou tak, jak ji vymezil Ústavní soud, a dále že § 14b advokátního tarifu není v rozporu s ústavním pořádkem, naopak přiměřeně zohledňuje uvedenou judikaturu Ústavního soudu.7. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.