34 C 264/2019 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Zdejší soud ve věci samé rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým žalobu zamítl a rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Žalobkyně rozsudek zdejšího soudu napadla odvoláním, o němž rozhodl Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým rozsudek zdejšího soudu potvrdil a rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozsudky byly doručeny účastnicím a řízení bylo pravomocně skončeno. Žalobkyně napadla rozsudek krajského soudu dne , datum, dovoláním, řízení o dovolání je vedeno Nejvyšším soudem pod sp. zn. , spisová značka, a podle aplikace infoSoud o něm dosud nebylo rozhodnuto.Žalobkyně podala dne , datum, žalobu na obnovu řízení vedeného Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Řízení o žalobě na obnovu řízení bylo usnesením ze dne , datum, zdejším soudem přerušeno do rozhodnutí o dovolání žalobkyně.Podáním ze dne , datum, žalobkyně vzala žalobu na obnovu řízení zpět.Jelikož žalobkyně vzala žalobu na obnovu řízení zpět, soud podle § 96 odst. 1 a odst. 2 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“), ve spojení s § 235a odst. 2 o. s. ř. řízení o žalobě na obnovu řízení zastavil.Žalobkyně, jež zpětvzetím žaloby na obnovu řízení zavinila zastavení řízení ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 235a odst. 2 o. s. ř., nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení o žalobě na obnovu řízení procesně úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se k žalobě na obnovu řízení nevyjádřila a žádné náklady jí v řízení o žalobě na obnovu řízení nevznikly.