37 C 159/2024-43 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Tyto peněžní prostředky spolu s úrokem se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, splatných vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením splátky splatné dne , datum, . Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění zbylé jistiny i příslušenství, což představuje žalovanou částku. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem , částka, . Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že postupovala v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními. Konkrétně posoudila úvěruschopnost žalované podle Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (součást úvěrové smlouvy), a to na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně si v této souvislosti od žalované vyžádala kopii občanského průkazu, doklad o příjmech a výpis z bankovního účtu žalovaného. Dále posoudila úvěruschopnost žalované podle výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí a výpisu z databáze neplatných dokladů.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, včetně příloh soud zjistil, že tato byla dne , datum, prostředky dálkové komunikace uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, , a to tak, že částka , částka, bude vyplacena na účet žalované č. , č. účtu, a částku ve výši , částka, si věřitel započte na náklady s poskytnutím úvěru. Žalovaná se částku , částka, spolu s úrokem v celkové výši , částka, , celkem tedy , částka, zavázala žalobkyni vrátit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po , částka, . Přílohu č. , hodnota, tvořilo posouzení úvěruschopnosti žalované, ze kterého soud zjistil, že žalovaná je svobodná, příjem byl uveden , částka, ; náklady na bydlení jsou uvedeny ve výši , částka, , výživné , částka, , náklady spotřebitele , částka, , náklady na děti , částka, , splátky na další finanční závazky ve výši , částka, (, Anonymizováno, ), , částka, (, Anonymizováno, ), , částka, (, Anonymizováno, ) a , částka, (, Anonymizováno, ). Lustrace v databázích AML, Insolvenční rejstřík, databáze odcizených dokladů jsou uvedeny jako negativní. V rámci nebankovního registru byla vyhodnocena jako úvěrovatelná. Finanční zůstatek žalované je tak vypočten částkou , částka, .4. Z potvrzení o bezhotovostní platbě na částku , částka, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně ji ve stejný den odeslala na účet č. , č. účtu, .5. Z potvrzení o bezhotovostní platbě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně obdržela ve stejný den potvrzovací platbu ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, .6. Z upomínky ze dne , datum, , vč. podacího lístku soud zjistil, že jí žalobkyně upomínala žalovanou k úhradě dlužné částky , částka, , resp. , částka, , Anonymizováno7. Z upomínky ze dne , datum, , vč. podacího lístku soud zjistil, že jí žalobkyně upomínala žalovanou k úhradě dlužné částky , Anonymizováno, , resp. , částka, .8. Ze zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínky s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne , datum, , vč. podacího archu soud zjistil, že jím žalobkyně zesplatnila celou jistinu úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě celé částky , částka, ve lhůtě do , datum, .9. Z lustrace v insolvenčním rejstříku pro žalovanou (č. l. 27) soud zjistil, že s žalovanou nebylo ke dni , datum, vedeno insolvenční řízení.10. Z lustrace v Centrální evidenci exekucí z , datum, (č. l. 29) soud zjistil, že proti žalované nebyla zahájena exekuce.11. Z výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku ze dne , datum, (č. l. 30) soud zjistil, že žalovaná měla platné živnostenské oprávnění.12. Z lustrace v Nebankovním registru.cz ze dne , datum, (č. l. 31) soud zjistil, že žalovaná obdržela známku B.13. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, za období , Anonymizováno, (č. l. 32) soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu byl –, částka, a konečný zůstatek byl , částka, . Z výpisu je dále zřejmé, že obrat na účtu v tomto měsíci byl kredit , částka, a debet , částka, . Dne , datum, přišla žalované platba ve výši , částka, od , právnická osoba, (pronto půjčka).14. Z kopie občanského průkazu žalované č. , tel. číslo, (č. l. 23) soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované.15. Z lustrace neplatných dokladů (č. l. 28) soud zjistil, že žalobkyně ověřila platnost občanského průkazu žalovaného č. , tel. číslo, .16. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob (č. l. 24–26) soud zjistil, že za rok , Anonymizováno, uvedla příjmy , částka, a výdaje určila pomocí sazby výdajů z příjmu ve výši 60 % (, částka, ). Daň byla určena ve výši , částka, .17. Soud učinil závěr, že mezi původním věřitelem, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., přičemž je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „ZSÚ“).18. Žalobkyně tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované-spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve výši , částka, ve smyslu § 86 ZSÚ. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.19. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci původní věřitel nedostál povinnosti stanovené mu v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím úvěrů s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit poskytnuté úvěry. Žalobkyně uvedla, že zkoumala příjmy a výdaje žalované, a to na základě žalovanou poskytnutých informací, které si následně ověřila, což mělo být zaneseno v příloze č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru (dotazník k posouzení bonity žadatele). Soudu byl sice předložen tento dotazník a některé odkazované dokumenty, ovšem při jejich kritickém zkoumání je zjevné, že z nich vyplývají pochybnosti o jejich informační hodnotě, resp. o schopnosti žalované splácet poskytnuté úvěry. Co se týče příjmů žalované, v dotazníku uvedla, že její měsíční příjem činí , částka, z podnikatelské činnosti, přičemž tato skutečnost měla být doložena daňovým přiznáním žalované za rok , Anonymizováno, . Z údajů v daňovém přiznání vyplývá, že po odečtení příjmů a výdajů (byť určených tzv. paušálem ve výši 60 % příjmů) zbývá rozdíl , částka, , od něhož je nutné odečíst ještě vyměřenou daň , částka, . Výsledná částka , částka, pak teoreticky vytváří roční příjem žalované, který při rozpočítání na jednotlivé měsíce činí cca , částka, . Nutno uvést, že údaje z daňového přiznání mají samy o sobě dosti omezenou informační hodnotu ve vztahu k určení reálných příjmů, a proto bylo na místě údaje o deklarovaných příjmech (na první pohled extrémně vysokých a ve značném rozporu s údaji v daňovém přiznání) ověřit. Žalobkyně toto zřejmě činila tím, že si nechal předložit výpis z bankovního účtu žalované za období , Anonymizováno, . Z něho vyplynulo, že počáteční zůstatek na účtu byl –, částka, a konečný zůstatek byl , částka, . Z výpisu je dále zřejmé, že obrat na účtu v tomto měsíci byl , částka, a debet , částka, . Příjmovou stránku účtu nicméně v daném období značně zkreslilo připsání půjčky od společnosti , právnická osoba, ve výši , částka, . Tato půjčka pak tvořila prakticky jediný příjem žalované v daném měsíci. Předložený výpis z účtu tedy spíše posílil pochybnosti o pravdivosti údajů uváděných žalovanou v žádosti o úvěr, namísto toho, aby je vyvrátil. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nevynaložila odbornou péči už v případě zjišťování a ověřování příjmů žalované. Proto soud dále nerozebírá výdaje žalované, Anonymizováno20. Shora uvedené informace poskytnuté žalovanou měly žalobkyni vést k důkladnějšímu prověření majetkových poměrů žalované anebo (v případě neodstranění uvedených zjevných rozporů) k zamítnutí žádosti o úvěr.