7 C 80/2024-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou soudu , datum, se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 23 591 Kč s příslušenstvím, kterou mu žalovaná dluží za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese , adresa, , a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Dlužnou částku za období od , datum, do , datum, žalobce žalované vyúčtoval fakturou č. , hodnota, , , hodnota, , znějící na částku. Žalovaná mu však dosud tuto částku ani zčásti neuhradila. Úrok z prodlení žalobce požadoval v zákonné výši, a to vždy z částky vyúčtované příslušnou fakturou, ode dne následujícího po dni její splatnosti až do zaplacení.2. Žalovaná se k jednaní konaném dne , datum, telefonicky omluvila a nárok žalobce uznala.3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobce dodával žalované v rozhodné době elektřinu, a to do odběrného místa na adrese , adresa, , a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Dlužnou částku za období od , datum, do , datum, . Fakturou č. , hodnota, žalobce žalované vyúčtoval cenu dodané elektřiny v období od , datum, do , datum, ve výši 21 621 Kč, Fakturou č. , hodnota, žalobce žalované vyúčtoval cenu dodané elektřiny v období od , datum, do , datum, ve výši 1 970 Kč. Z listin nazvaných „Informace pro zákazníky“ a „Jednotkové ceny“ soud zjistil sazby za odebranou elektrickou energii. Z „Předžalobní výzvy k úhradě závazků“ je pak patrné, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 23 591 Kč.4. Dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.5. Dle § 2079 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Dle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.7. Po právní stránce jde mezi žalobcem, jako obchodníkem a dodavatelem elektřiny, a žalovanou, jako odběratelem, o právní vztah vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve spojení s § 2079 a násl. občanského zákoníku, na základě, které vznikla žalované povinnost platit žalobci kupní cenu za elektřinu odebranou v dohodnutém odběrném místě a za její přenos do něj. Tuto povinnost však žalovaná porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením žalobcem vyúčtované ceny za rozhodné období. Dále na straně žalované vznikla povinnost uhradit žalobci smluvenou smluvní pokutu, neboť nedodržela smluvené podmínky a uzavřela smlouvu o dodávkách s jiným dodavatelem. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobce o tom, že řádně splnil veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalované v předmětném období dodal elektřinu do dohodnutého odběrného místa a žalovaná jej zde odebrala, a že žalované cenu dodané elektřiny následně řádně vyúčtoval, avšak žalovaná mu ji doposud ani zčásti neuhradila; tato žalobcova tvrzení jsou zcela v souladu s provedenými důkazy.8. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 23 591 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 621 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 970 Kč od , datum, do zaplacení.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 396 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 944 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Nadto soud podotýká, že odměnu advokáta určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť – jak je soudu známo z úřední činnosti – se jedná o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (tzv. formulářová žaloba) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje částku 50 000 Kč.10. , adresa, ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.