74 C 62/2022-46 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 21. 10. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 19 411,90 Kč s příslušenstvím – nárok vzniklý z titulu nevrácených peněžních prostředků poskytnutých právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]) žalované dle smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] ze dne 27. 7. 2018. 2. Dle insolvenčního rejstříku bylo proti žalované dne [datum] zahájeno insolvenční řízení vedené Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Dne [datum] byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka] zjištěn úpadek žalované a povoleno oddlužení. Usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] vzal Krajský soud v Ústí nad Labem na vědomí splnění oddlužení žalované a zároveň ji osvobodil od placení pohledávek. 3. Podáním ze dne 8. 2. 2024 vzala žalobkyně podanou žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla, zastavení řízení, neboť žalovaná byla shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem osvobozen od placení pohledávek včetně žalobou uplatňované pohledávky. Žalobkyně nepožadovala přiznání náhrady nákladů řízení. 4. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství. 5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala po zahájení řízení žalobu zcela zpět, avšak před zahájením jednání ve věci samé, soud řízení zastavil, aniž by bylo třeba souhlasu žalované. 6. Dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. 7. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně vzala žalobu zpět, protože se její pohledávka stala v souladu s § 414 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, naturální pohledávkou. Právo na náhradu nákladů řízení by nebylo možno žalobkyni přiznat s ohledem na právní závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 155/2017 ze dne 30. 5. 2019, žalobkyně však náhradu nákladů nepožadovala. S ohledem na shora uvedené soud proto nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. 8. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. 9. Žalobkyně po podání žaloby uhradila dne 22. 10. 2021 soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem ke shora uvedeným ustanovením tak žalobkyni nelze vrátit ani část uhrazeného soudního poplatku.