76 C 29/2024-43 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne , datum, v , adresa, , s odůvodněním, že na trvání manželství se mezi manželi objevily komunikační problémy. V roce , Anonymizováno, byl manžel pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 4,5 roku. Na zhoršení vztahu mezi účastníky se projevila i ta skutečnost, že případ manžela byl poměrně hodně medializován. Ihned poté, co se manžel navrátil z výkonu trestu začal manželku psychicky týrat, a to i před nezletilými dětmi. Oba účastníci se odcizili a chování manžela, po propuštění z výkonu trestu, proti manželce nabylo intenzity.2. Manžel k návrhu uvedl, že nevidí žádného důvodu v manželství setrvávat. Ohradil se proti tvrzením manželky obsaženým v návrhu. Prvotní neshody a nedorozumění se objevily po narození prvního syna. Odbornou pomoc v manželské poradně manželka bojkotovala. Přes krizi manželství na přelomu let 2019/2020 manželé na žádost manželky obnovili manželské soužití a do manželství se narodil druhý syn. I přes nástup výkonu trestu manželem v červenci roku 2022 k sobě nadále manželé chovali vřelé city, což dokládá intenzivní vzájemná korespondence, telefonáty a návštěvy manželky s dětmi. V průběhu léta roku 2023 došlo ke změně v chování manželky vůči manželovi a následně manželka oznámila manželovi, že její city vůči němu ochladly. Jak se později manžel dozvěděl, bylo tomu z důvodu mimomanželských vztahů, které manželka opakovaně po dobu manželství udržovala. Při návratu manžela do společné domácnosti v prosinci roku 2023 bylo očividné, že vztah účastníků směřuje ke svému konci; na denní bázi se opakovaly manželkou vyprovokované dohady, a i přesto, že manžel několikráte manželku žádal, aby svých výstupů ušetřila alespoň společné děti a před nimi jejich vzájemné rozpory neřešila, manželka tohoto vůbec nedbala. Situace se mezi manžely vyostřila poté, co manželka oznámila manželovi, že odchází ze společné domácnosti a společné děti si „bere s sebou“. S takovým jednáním manžel jednoznačně nesouhlasil, neboť žádal, aby péče o syny byla mezi manžely rozdělena rovným dílem. Poté následovaly ze strany manželky záměrné naschvály a bránění manželovi v péči o společné děti, což přetrvává doposud. Manžela činila uměle vykonstruovaná udání na OSPOD , adresa, s cílem stavět se do role oběti. Na konci měsíce ledna roku 2024 pak manželka opustila společnou domácnost. Situace mezi manžely zůstává vyostřená doposud, a to i přes opakovanou snahu manžela dohodnout se jak na péči o společné děti, tak na úpravě majetkových poměrů v rámci společného podnikání, a tedy věcně a korektně manželství ukončit. Manžel odmítl nepravdivá tvrzení manželky o údajném psychickém napadání, psychickém týrání, slovním napadání. Tímto osočováním se manželka snaží očernit manžela, aby odvedla pozornost od skutečnosti, že rozvrat manželství zapříčinila ona svými mimomanželskými poměry a svým sobeckým chováním. Pokud se jedná o manželkou zmiňované odsouzení manžela, pak tato skutečnost mohla být jen stěží důvodem citového odcizení mezi manželi. Daná trestní věc se týkala skutků proběhlých v období mezi lety 2011 a 2014. O průběhu trestního řízení byla manželka beze zbytku informována, a pokud by na ní tato věc měla tak zásadní dopad, stěží by vstupovala do manželství a stěží by s manželem zakládala rodinu.3. Dokazováním, které soud provedl při jednání, jakož i ze shodných tvrzení účastníků, soud zjistil tyto skutečnosti:4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v , adresa, a je zapsáno v knize manželství matričního úřadu - , právnická osoba, , adresa, - ve svazku 2, roč. 2016, str. 13, pod poř. č. , hodnota, . Z manželství se narodily dvě děti, dosud nezletilí , jméno FO, a , Anonymizováno, . V manželství došlo postupem času k citovému odcizen a ke ztrátě důvěry, oba manželé již nemají zájem v manželství setrvávat. V současné době je obnovení manželského soužití účastníků zcela vyloučené (účastníci o něj ostatně ani nemají zájem).5. Účastníci při své výpovědi potvrdili skutečnosti uvedené v návrhu, na situaci se nic nezměnilo.6. Soud si opatřil pravomocné rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla schválena dohoda rodičů, že nezletilé děti manželů je pro dobu po rozvodu svěřena do střídavé péče obou rodičů.7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.8. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.9. Vzhledem k tomu, že účastníci nesplňovali zákonné podmínky tzv. nesporného rozvodu dle § 757 o. z., když k návrhu na rozvod nebyla připojena dohoda o úpravě majetkových poměrů a bydlení s úředně ověřenými podpisy účastníků, soud zjišťoval, zda manželství je rozvráceno a z jakých příčin.10. Soud dospěl k závěru, že manželské soužití účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že již nelze očekávat jeho obnovení. Účastníci nemají zájem na obnovení společného soužití. Za této situace je manželství účastníků řízení toliko formálním svazkem a neplní své společenské funkce. Příčiny rozvratu manželství soud shledal na straně obou účastníků spočívající ve ztrátě citové náklonosti a vzájemné důvěry.11. Z důvodů shora uvedených, a jelikož neshledal žádné zákonné překážky, které by takovému rozhodnutí bránily.12. Výrok o nákladech řízení vychází z § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), dle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Přitom v dané věci soud neshledal okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z manželů, ostatně manželé vůči sobě ani náhradu nákladů řízení nepožadovali.