37 C 350/2025-15 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Manželka podala u zdejšího soudu dne , datum, návrh na rozvod manželství, který odůvodnila tím, že vzájemné vztahy manželů vymizely z důvodu rodinné tragédie. Nyní již společně nehospodaří a každý si našli vlastní nájemní byt.Manžel se k návrhu připojil a s rozvodem souhlasil.Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, před Úřadem městského obvodu , adresa, – město.Šlo o první manželství obou manželů.Oba účastníci jsou státní příslušníci České republiky.Jejich poslední společné bydliště bylo v , adresa, .Účastníci při své výpovědi potvrdili skutečnosti uvedené v návrhu a vyjádření k návrhu, na situaci se nic nezměnilo. V současné době žijí odděleně a nechtějí se k sobě vrátit.Z manželství se narodilo jedno dítě, které v době rozvodu již zemřelo.Manželé se nedohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu způsobem, jakým to předpokládá zákonná úprava tzv. „nesporného rozvodu“ [§ 757 odst. 1 písm. c) a odst. 2 občanského zákoníku]. Soud tedy postupoval tak, aby zjistil, zda je manželství účastníků rozvráceno a z jakých příčin.Dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Dle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Po provedeném dokazování má soud za prokázané (shodnými účastnickými výslechy), že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Za příčinu rozvratu manželství soud považuje citové a partnerské odcizení, zásadní a nepřekonatelný nesoulad v pohledu na trávení společného času, budoucnost, správu rodinných financí a vedení rodinného společenství.Nebyly zjištěny žádné zákonné překážky, které by rozvodu manželství účastníků bránily, proto soud manželství rozvedl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.