14 C 33/2015-47 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 58 000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 13.5.2014 zapůjčila v hotovosti panu [celé jméno původního účastníka] 58 000 Kč, o tom byla sepsána i smlouva. Žalovaná [celé jméno žalované] byla ručitelkou tohoto závazku. Žalovaný však dluh neuhradil, ačkoliv tak měl učinit do 31.7.2014 [celé jméno původního účastníka] žalovaná [celé jméno žalované] nereagovali ani na předžalobní upomínku. 2. Usnesením ze dne 25.3.2015 soud vyloučil k samostatnému řízení věc [celé jméno původního účastníka], řízení proto probíhalo již jen proti [celé jméno žalované]. 3. Dne 3.4.2015 byl zjištěn úpadek žalované, řízení proto bylo ze zákona přerušeno. Po skončení tohoto insolvenčního řízení však byl znovu zjištěn dne 4.7.2019 úpadek žalované, a to dříve, než mohl soud učinit jakékoli kroky v této věci. Druhé insolvenční řízení skončilo vzetím na vědomí splnění oddlužení žalované ke dni 23.3.2023. Insolvenční soud osvobodil dlužnici od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit a i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Stejně skončilo i insolvenční řízení proti [celé jméno původního účastníka], a to usnesením ze dne 3.2.2022. 4. Soud zaslal žalobkyni dotaz, zda na podané žalobě trvá, ta se nevyjádřila, u jednání však uvedla, že na žalobě trvá. 5. Žalovaná k žalobě uvedla, že ručitelské prohlášení ve smlouvě neodpovídá zákonu, dále nebyly splněny jeho podmínky a konečně proběhlo oddlužení žalované a ta nyní nemá povinnost hradit pohledávky, od nichž byla osvobozena. 6. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Dne 13.5.2014 uzavřela žalobkyně a [celé jméno původního účastníka] smlouvu o zápůjčce, podle které bylo [celé jméno původního účastníka] vyplaceno 58 000 Kč. Vydlužitel se zavázal vrátit tuto částku spolu s úrokem 10% do 31.7.2014. V případě úmrtí nebo dlouhodobé závažné nemoci vydlužitele splatí zápůjčku matka vydlužitele [celé jméno žalované] [celé jméno žalované] je pak podepsána i pod smlouvou (zjištěno ze smlouvy). [celé jméno původního účastníka] i žalované byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínek, podacích lístků a dodejek). 7. Podle ust. § 414 odst.1 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenčního zákona jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. 8. Podle odst. 2 téhož ustanovení se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. 9. Soud se dále nezabýval ostatními námitkami žalované, neboť je zřejmé, že žalobě nelze vyhovět pro osvobození žalované od placení pohledávek. Jako ručitelka byla od této pohledávky osvobozena již při splnění oddlužení [celé jméno původního účastníka] a znovu pak ve svém vlastním insolvenčním řízení. Je otázkou, zda byla povinna hradit dlužnou částku, když nenastala okolnost, kvůli které měla její povinnost teprve vzniknout – odkládací podmínka, tedy smrt nebo nemoc vydlužitele. V každém případě však nyní nelze uložit žalované soudním rozhodnutím povinnost k zaplacení, pokud pohledávka existuje, pak pouze v rovině naturální obligace. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 150 o.s.ř. - jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalobkyně původně žalovala vydlužitele společně se žalovanou, v okamžiku podání žaloby tedy byl její úspěch velmi pravděpodobný, ať už vůči jednomu žalovanému, nebo vůči oběma. Následovalo několik let, kdy žalobkyně neměla šanci jakkoli do řízení zasahovat, řízení proti vydlužiteli bylo vyloučeno, pohledávka jí uhrazena nebyla. Jedno insolvenční řízení žalovaná ukončila a ihned bylo zahájeno nové insolvenční řízení. Žalovaná se k žalobě vyjádřila až u jednání, ačkoliv jí byla žaloba doručena již dne 9.3.2015, ani po nařízení jednání její vyjádření nebylo soudu ani žalobkyni doručeno. I když žalobkyně mohla vzít žalobu zpět, nelze přehlédnout, že není zastoupena, jedná se o právního laika bez detailní znalosti procesních předpisů a byla přesvědčena o tom, že je v právu, neboť půjčila peníze, které jí dosud nebyly vráceny. Nevěděla, jaké námitky žalovaná proti žalobě má a soud jí nemůže předem poučovat o tom, že nebude ve věci úspěšná, pokud došlo k oddlužení a osvobození od pohledávek. Soud tedy shledal tyto důvody zvláštního zřetele pro postup, kdy úspěšné žalované nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.