5 C 60/2023-17 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 2. 2023 se žalobce domáhá toho, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 739,31 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 9. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 417,34 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 054,92 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalovaná dne 6. 5. 2020 uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], na základě které jí byla bezhotovostním převodem poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit formou dvanácti pravidelných měsíčních splátek dle přiloženého splátkového kalendáře. Měsíční splátka byla sjednána ve výši 4 232,41 Kč a žalovaná se spolu s jistinou úvěru zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 19 014,44 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši 1 774,44 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky řádně nesplatila, uhradila pouze částku ve výši 29 821, 82 Kč. Dne 7. 6. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce. 2. Zástupce žalobce i žalovaná byli k jednání řádně předvoláni. Žalobce a jeho zástupce se z účasti na jednání nařízeného na 2. 11. 2023 omluvili a žalovaná se neomluvila ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto postupoval podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z provedeného dokazovaní soud zjistil tyto skutečnosti. Soudu byla předložena smlouva o spotřebitelském úvěru datovaná dnem 6. 5. 2020 opatřena podpisem člena představenstva, nikoli však podpisem žalované. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 6. 5. 2020 byla na účtu [bankovní účet] zaúčtována platba ve výši 30 000 Kč. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 9. 2022 a dále z oznámení o postoupení pohledávky, soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o tom, že pohledávka právního předchůdce žalobce byla postoupena na základě smlouvy žalobci. Výzvou z 10. 11. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. Další výzva je datována dnem 31. 1. 2023. 4. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., k tomu aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. K jednání, při kterém by soud poskytl žalobci poučení, že je povinen tvrdit a prokázat své tvrzení, se žalobce nedostavil a jen z důvodu poučení soud není povinen jednání odročit (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009 sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Lze uzavřít, že žalobce řádně neprokázal, že by smlouva o spotřebitelském úvěru, datovaná dnem 6. 5. 2020, byla uzavřena právě se žalovanou, a že by částka ve výši 30 000 Kč byla doručena na účet žalované. Z tohoto důvodu byla žaloba zamítnuta. 5. Protože žalobce byl se svou žalobou neúspěšný a žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení nemá právo. 6. Žalobce ve věci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatil soudní poplatek ve výši 800 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků podle zákona č. 549/1991 Sb.. Soud však platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení a proto ve výroku III. doměřil žalobci poplatek do výše dle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníků soudních poplatků. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.