7 C 10/2023-39 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 13 163,50 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 022 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,50% p.a. z částky 13 163,50 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,68 % p.a. z částky 12 163,50 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 16.2.2001 se společností [právnická osoba], [IČO], jako právním předchůdcem žalobce, smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky a dále sazebník poplatků. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěrového rámce 20 000 Kč, který byl povinen žalovaný splácet v pravidelných splátkách Žalovanému byla poskytnuta kreditní karta se sjednaným úvěrovým rámcem. Žalovaný byl povinen hradit z poskytnutého úvěrového rámce pravidelně měsíční splátky jistiny úvěru, poplatky za služby, a obchodní úroky. Platební historie pak dokládá čerpání úvěrového rámce, přirůstající úroky a poplatky a stejně tak platby žalovaného. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, banka ukončila smlouvu dne 26.12.2002 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka 21 186,50 a aktuální výše úrokové sazby činila 22,68% ročně. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 18.6.2019. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 14 185,50 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo již uhrazeno nic. Ke dni podání žaloby tak pohledávka činí celkem 14 185,50 Kč a sestává se z jistiny 12 163,50 Kč, poplatků 1 000 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 1 022 Kč. 2. Žalovaný se po celou dobu řízení k věci nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil. Žaloba spolu s předvoláním k jednání mu byla doručena na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel, resp. výpisu z živnostenského rejstříku. Jelikož se žalobce z nařízeného jednání omluvil, rozhodl soud o konání jednání v jejich nepřítomnosti na základě listinných důkazů. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], bylo zjištěno, že zde byla dne 23.7.1993 zapsána pod [právnická osoba] a.s. ([IČO]). Ta postupně měnila obchodní firmu, když ke dni [datum] byla zapsána obchodní firma [právnická osoba] – smlouvou o vkladu části podniku uzavřenou dne 9.9.2010 byla část podniku společnosti [právnická osoba] označená jako [anonymizována dvě slova] převedena do společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO]. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo], bylo pak zjištěno, že dne 17.1.2005 byla do Obchodního rejstříku zapsána obchodní firma [právnická osoba] (dříve také [právnická osoba]) [IČO] a že u této obchodní společnosti, jako nástupnické společnosti, došlo ke vnitrostátní fúzi sloučením se společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] - na [právnická osoba] přešlo jmění včetně pohledávky z uvedené úvěrové smlouvy. 4. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 18.6.2019 uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba], Potvrzení a Seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že na žalobce přešla pohledávka, kterou měla společnost [právnická osoba] za žalovaným. Dále má soud za prokázané z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.7.2019 a podacího lístku, že postoupení předmětné pohledávky bylo žalovanému sděleno. 5. Podle Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřenou mezi účastníky dne [datum] se právní předchůdce zavázal poskytnou žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tento splácet splátkami ve výši 1 000 Kč vždy k 16. dni v měsíci. V dalším smlouva odkazuje na obchodní podmínky [anonymizováno], které jsou nedílnou součástí smlouvy. Klient podpisem stvrdil, že se s těmito seznámil. 6. Dle Sazebníku pro smlouvy o revolvingovém úvěru činí úroková sazba z čerpaných peněžních prostředků 2,46% měsíčně. Výzva k předčasné úhradě úvěru ze dne 26.12.2002 pak prokazuje, že žalobce oznámil žalovanému, že neplnění smluvních podmínek ze strany žalovaného povede k zesplatnění úvěru. Žalovanému byla stanovena lhůta 7 dnů pro zaplacení. Pohledávka v uvedenou dobu činila 21 186,50 Kč. Obchodní podmínky blíže popisují práva a povinnosti smluvních stran, kdy v čl. 10 a 11 jsou popsány jednotlivé případy porušení smluvních ujednání a sankce s tím spojené. 7. Předžalobní upomínka ze dne 18.7.2022 a podací lístek dokládá, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky. 8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru s výší úvěrového rámce 20 000 Kč. Zákonné podmínky pro uzavření smlouvy o úvěru upravuje § 497 a násl. obchodního zákoníku, když pod režim obchodního zákoníku soud věc podřadil na základě ustanovení § 261 obchodního zákoníku. Soud dovodil, že smlouva je platná, neboť splňuje veškeré zákonem vyžadované náležitosti. Právní předchůdce žalobce byl na základě uzavřené úvěrové smlouvy povinen poskytnout žalovanému peněžní prostředky do sjednaného úvěrového rámce a povinností žalovaného bylo poskytnutý úvěr dle smluvních ujednání splácet. Vrácení plnění bylo sjednáno v souladu s ustanovením § 504 obch. zák., výše smluvených úroků a podmínek jejich splatnosti v souladu s ust. § 502 a § 503 obch. zák. Žalovaný však na rozdíl od právního předchůdce žalobce svou povinnost neplnil, dostal se do prodlení se splácením sjednaných splátek úvěru, proto právní předchůdce žalobce od smlouvy o úvěru platně v souladu s obchodními podmínkami a ust. § 506 obchodního zákoníku odstoupil, v důsledku čehož se stal splatným celý úvěr (jistina i s úroky) a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný tuto částku žalobci nezaplatil. Dluží tak finanční prostředky tak, jak jsou vyčísleny ve výroku I. rozsudku. Výše úroků z prodlení pak byla sjednána a tento uplatňován v souladu s ustanovením § 369 odst. 1 Obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 2 občanského zákoníku a ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle §11 písm. a/, d/ a §14b odst. 1 bod 2/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 252 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobci přiznal náklady v celkové výši 2 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobce. 10. Lhůta k zaplacení soudem přiznaných částek pak byla žalovanému stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.