10 C 30/2024-20 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobkyně se podaným návrhem proti žalovanému domáhala zvýšení výživného na částku 7 000 Kč měsíčně, a to od 1.11.2023. Návrh odůvodnila tím, že je studentkou Střední školy , podezřelý výraz, a je i nadále odkázána na výživu svých rodičů. Má náklady spojené se studiem. Žalobkyně žije ve společné domácnosti s matkou.Žalovaný s návrhem nesouhlasil.Z potvrzení o studiu vystavené , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobkyně je ve školním roce 2023/2024 žákyní druhého ročníku , Anonymizováno, .Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí č.j. , spisová značka, ze dne 20.1.2015 soud zjistil, že žalovaný byl zavázán povinností přispívat na žalobkyni částkou 2 300 Kč měsíčně.Podle potvrzení zaměstnavatele žalovaného společnosti , právnická osoba, ., žalovaný v období 7/2023 - 12/2023 dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu, Anonymizováno, 31 945 Kč, přičemž mu bylo vyplaceno v roce 2023 navíc částka 13 264 Kč a za letošní rok (ke dni 22.1.2024) částka 24 390 Kč.Ze zprávy , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobkyně má předpokládané náklady ve 2. ročníku na studium v částce 14 500 Kč.Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že studuje zdravotní školu, sociální činnost, je ve druhém ročníku. Má náklady spojené se studiem, neboť dojíždí z , adresa, , jedna cesta jí stojí 10 Kč, potom platí obědy, jeden oběd stojí 40 Kč. Musí si pořizovat oděv na praxe, dále sešity a učebnice a chodí na doučování z angličtiny. Pokud se týká zdravotního stavu, tak musí mít vše bez laktózy. Má všechno, co potřebuje. Toto jí platí matka. Její matka nemá další vyživovací povinnost kromě ní. Otec taky nemá další vyživovací povinnost. Bydlí v rodinném domku, který však není ve vlastnictví matky. Matka platí nájem. Mezi její záliby patří čtení a chodí na jógu. Výživné na ni žalovaný platí, je to něco kolem 2 000 Kč. Žalovaný jí zaplatil letní dovolenou v Polsku, kupuje jí dárky na narozeniny, svátek nebo Vánoce.Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalobkyně je jeho dcera. Platí na ní měsíčně 2 300 Kč výživného. Když něco potřebuje, tak to žalobkyni koupí. Je mu známo, že žalobkyně studuje na zdravotní škole. Jezdí spolu za jeho matkou 1 – 2 x do měsíce. Koupil si byt v , adresa, a platí hypotéku 3 866 Kč. Je zaměstnán v , právnická osoba, . Dostal odměnu v zaměstnání loni na Vánoce asi 10 000 Kč, jinak jeho průměrný měsíční čistý příjem je asi 29 000 Kč - 30 000 Kč. Jiný příjem nemá. Nemá další vyživovací povinnost. Jeho zdravotní stav je dobrý. Žije sám.Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že o úpravě poměrů a výživě žalobkyně bylo naposledy rozhodováno opatrovnickým soudem v roce 2015, tehdy výživné pro žalobkyni bylo zvýšeno na částku 2 300 Kč měsíčně. V té době byla žalobkyně žákyní 3. třídy Základní školy , adresa, a žalovaný dosahoval výdělku 15 482 Kč čistého měsíčně. Nyní již zletilá žalobkyně se nadále studiem připravuje na své budoucí povolání. Žalobkyně má běžné výdaje se studiem, má náklady spojené se zdravotním stavem, je alergická na laktózu. Žalovaný nemá žádné zvýšené výdaje v souvislosti se svým zdravotním stavem a nemá kromě žalobkyně další vyživovací povinnost.Podle § 910 odst. 1 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.Podle § 921 odst. 1 o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.Podle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.Soud návrhu žalobkyně vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Bylo totiž zjištěno, že žalobkyně se soustavným studiem připravuje na své budoucí povolání a je tak i nadále odkázána na výživu svých rodičů, neboť prozatím není schopna sama se živit. Při posouzení odůvodněných potřeb žalobkyně, jakož i při současném posouzení schopností, možností a majetkových poměrů žalovaného, soud uzavřel, že jako odpovídající měsíční částka výživného je představována částkou 7 000 Kč. Žalovaný pobírá mzdu ve výši takřka 32 000 Kč, nemá další vyživovací povinnost. Obecně je vycházeno z předpokladu, že částka obvykle vynakládána na výživné by neměla přesáhnout ¼ mzdy. V daném případě by tak neměla přesáhnout částku zhruba 8 000 Kč.Za dobu od 1.11.2023 do 29.2.2024 vznikl žalovanému na výživném dluh ve výši 18 800 Kč, který je povinen uhradit spolu s běžným výživným v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč.Výrok o náhradě nákladů soud učinil dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci byla plně úspěšná žalobkyně. Té však žádné náklady řízení nevznikly.