312 C 3/2025-33 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 4. 2025 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 60 565 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a to dne 24. 2. 2023. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 88,62 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši 3 349 Kč, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla ze strany žalovaného uhrazena částka 33 494 Kč. před zesplatněním úvěru vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1. smlouvy v celkové výši 1 497 Kč (3x 499 Kč). V důsledku prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6. 2. smlouvy v celkové výši 1 600 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením došlo ze strany žalobce k zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.4. se pak ke dni zesplatnění celá dosud nesplacená jistiny a nesplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru, která byla vyčíslena částkou 41 885,86 Kč. Tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěr v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodě 2.2. bylo dále sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění. Žalovaný dluží žalobci částku 41 885,86 Kč (nová jistina úvěru), smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru ve výši 41 885,86 Kč za každý den prodlení počínaje 27. 3. 2024 (k datu podání žaloby 15 583,08 Kč), úrok za poskytnutí úvěru ve výši 34 442,09 Kč za období od 27. 3. 2024 do 19. 4. 2024 ve výši 1 938,72 Kč a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 34 442,09 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení, maximálně pak do částky 120 564 Kč. Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení nečinný.3. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný, ač byl řádně předvolán, se k jednání nedostavil, neomluvil se, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání.4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky dne 24. 2. 2023. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovaného peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 100 470 Kč. žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 3 349 Kč, splatných vždy ke 20. dni v měsíci. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 88,62 % ročně, výše předpokládané RPSN činila 135,13 %. Dle bodu 2.2. smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží až do skutečného vrácené jistiny úvěru. Žalobce je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru oprávněn požadovat maximálně částku 120 564 Kč. Bod 6 smlouvy obsahuje ujednání o sankcích pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru (zjištěno ze smlouvy o úvěru a oznámení o schválení úvěru k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ). Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 24. 2. 2023 byly žalovanému vyplaceny peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalobce upomenul žalovaného o zaplacení splátky č. 8 a 9 a upozornil ho na možnost zesplatnění úvěru (zjištěno z výzvy ze dne 20. 11. 2023). Žalobce upomenul žalovaného o zaplacení splátky č. 11, 12 a 13 a upozornil ho na možnost zesplatnění úvěru (zjištěno z výzvy ze dne 22. 3. 2024 a 20. 2. 2024, z dodejky). Žalobce úvěr zesplatnil, o čemž žalovaného informoval. Zároveň jej vyzval k zaplacení částky 44 982 Kč zahrnující původní jistinu úvěru, úrok, smluvní pokutu a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením). Žalovaný na úvěrovou smlouvu zaplatil celkem 33 494 Kč (zjištěno karty klienta). Žalobce odeslal žalovanému předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy ze dne 9. 9. 2024 a podacího archu).5. Žalobce před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného, a to z výpisu z účtu žalovaného, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán u spol. , právnická osoba, (rovněž zjištěno z výplatních pásek). Z listiny označené jako Hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný žalobci sdělil že za bydlení vynaloží měsíčně částku 3 915 Kč, jeho celkové měsíční výdaje činí 8 775 Kč. Jeho měsíční příjmy se pohybují okolo 18 000 Kč.6. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč na dobu celkem 30 měsíců. Žalovaný se zavázal žalobci vrátit celkem částku 100 470 Kč s úrokem ve výši 88,62 % ročně. Dle ust. § 1813 věty první z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouva byla smlouvou spotřebitelskou. Žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva o úvěru byla uzavřena jako smlouva adhezní, ujednání byla jednostranně určena žalobcem. Dle ust. § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. S ohledem na veškeré podmínky úvěru, dle kterých byl žalovaný povinen za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 40 000 Kč zaplatit na úrocích a poplatcích nadto částku 60 470 Kč, to vše v souhrnu v naprosto nepřiměřené výši, lze uzavřít, že celá smlouva o úvěru je v souladu s ust. § 588 o.z. absolutně neplatným právním jednáním, když celé toto právní jednání se zcela zjevně příčí dobrým mravům a jednotlivá ujednání o úrocích a poplatcích nelze pro svoji komplexnost oddělit od zbytku smlouvy (ust. § 576 o.z. a contrario). RPSN byla ve smlouvě vyčíslena na 135,13 %, avšak jako nepřiměřená a rozporná s dobrými mravy byla posouzena již roční procentní sazba nákladů ve výši 94,96 % (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 2617/2020) či 115,32 % (nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12).8. S ohledem na to, že celá smlouva byla shledána absolutně neplatným právním jednáním, byla žalovaný v souladu s ust. § 2991 o.z. povinen hradit pouze to, oč se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, na tento svůj dluh žalovaný uhradil 33 494 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 6 506 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou této částky v prodlení. Ve zbývající části byla žaloba pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta.9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy převážný úspěch ve věci měl žalovaný. Jelikož však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.