10 C 93/2021-80 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by byla žalovanému uložena povinnost umožnit žalobci vstup na pozemky specifikované v žalobě a strpět na nich zřízení a provozování stavby zemního kabelového vedení nízkého napětí (v rozsahu vymezeném geometrickým plánem, který byl žalobcem taktéž přiložen). Žalobce uváděl, že na základě licence udělené mu Energetickým regulačním úřadem je provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Dle § 25 odst. 10 písm. a) tohoto zákona je povinen každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny. V zastavěném území je pak dle § 45 odst. 2 písm. a) tohoto zákona povinen vybudovat na své náklady přípojku pro připojení zákazníka. V roce 2015 požádal o připojení k distribuční soustavě na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] pan [jméno] [příjmení], bytem Jablůnka č.p. 274, čímž žalobci vznikly povinnosti uvedené výše, tzn. povinnost připojit odběrné zařízení pana [příjmení] k distribuční soustavě a povinnost vybudovat za tím účelem elektrickou přípojku pro připojení jeho odběrného místa na pozemku p. [číslo] v k.ú. Jabůnka. Žalobce proto v souladu s výše uvedenými ustanovením energetického zákona a dalšími prováděcími předpisy uzavřel s panem [příjmení] dne 23. 4. 2015 smlouvu o budoucí smlouvě o připojení k distribuční soustavě ([číslo]). Jako nejjednodušší, nejefektivnější a jediná reálná možnost vybudování přípojky byla žalobcem shledána přípojka z trafostanice na sousedním pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], přes pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec]. Na základě požadavku pana [příjmení] a uzavřené smlouvy o budoucí smlouvě o připojení proto žalobce uzavřel s majiteli těchto pozemků smlouvy o zřízení věcného břemene, kterými bylo sjednáno ve prospěch žalobce věcné břemeno spočívající zejména v právu zřídit, provozovat, opravovat a udržovat na těchto pozemcích zemní kabelové vedení nízkého napětí (přípojku). Rozsah věcného břemene byl stanoven geometrickým plánem [číslo] 2015 vyhotoveným dne 7.7.2015 [právnická osoba] s.r.o., který byl přílohou smluv o zřízení věcného břemene. Žalovaný je vlastníkem pozemků p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec]. Dne 27. 4. 2016 jako vlastník pozemku p. [číslo] uzavřel se žalobcem jednu z výše uvedených smluv o zřízení věcného břemene, a to za jednorázovou náhradu ve výši 10 000 Kč Smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemkům p. [číslo] uzavřel se žalobcem [jméno] [příjmení], který následně část pozemku p. [číslo] (přiléhající k pozemku žalovaného p. [číslo]) označenou nově jako pozemek p. [číslo] odprodal žalovanému. Všechny smlouvy (práva jimi založená) byly následně vloženy do katastru nemovitostí a ve vztahu ke všem pozemkům v plánované trase přípojky - p. [číslo] (po jeho následném rozdělení pak také p. [číslo]) i p. [číslo] jsou v katastru nemovitostí zapsána ve prospěch žalobce věcná břemena opravňující jej vybudovat a následně provozovat na těchto pozemcích zemní kabelové vedení nízkého napětí (přípojku). Poté, co žalobce získal územní rozhodnutí pro stavbu přípojky a započal s její realizací, žalovaný mu sdělil prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 7. 9. 2016, že mu vstup na svůj pozemek neumožní, neboť se jedná o svažitý a nestabilní terén a na pozemku p. [číslo] již došlo k sesuvům, na jeho domě č.p. 601 jsou patrné praskliny, žalovaný se proto obává, že v případě provedení prací dojde k dalšímu narušení podloží a ke zhoršení již tak špatné situace. Žalobce s ohledem na to práce zastavil a nechal na své náklady provést geologický průzkum. Ten provedl Ing. [příjmení] [příjmení], odborně způsobilá osoba v oboru inženýrská geologie a hydrogeologie, a na základě svých šetření vypracoval Zprávu o inženýrskogeologickém průzkumu [číslo] z 5/ 2017, jejíž závěr byl, že pozemek v místě staveniště je možno označit jako stabilní a zamýšlenými pracemi nedojde k narušení stability svahu dotčených parcel. Žalovaný přesto s provedením prací nesouhlasil s tím, že tato lokalita byla již dříve předmětem posouzení znalce pana [příjmení] [jméno] [příjmení], který lokalitu označil jako nestabilní. Žalobce proto požádal Ing. [příjmení] o seznámení se s tímto posudkem a o vypracování dodatku ke Zprávě. Na základě dodatečného šetření pak Ing. [příjmení] vypracoval Doplňující inženýrskogeologické posouzení, v němž dospěl k závěru, že místo plánované přípojky nejeví známky nestability a není dotčeno sesuvnými pohyby. Tyto pohyby jsou registrovány ve vzdálenosti cca 100 – 200 metrů severovýchodně, jsou však ukloněny opačným směrem a nacházejí se v jiné geomorfologické pozici. Stavba přípojky nízkého napětí se tak nenachází v sesuvném území a její realizací v relativně mělké hloubce 0,8 metru a kolmo na svah nedojde k narušení stability svahu na dotčených pozemcích. Žalovaný však ani poté realizaci stavby na svém pozemku neumožnil. Přestože Ing. [příjmení] označil zamýšlené práce spočívající ve vybudování přípojky za bezpečné, a přestože žalobce k jejich realizaci opravňovalo existující věcné břemeno, nechtěl žalobce situaci dovést do krajnosti a snažil se nalézt jiné technické řešení připojení pozemku pana [příjmení]. Taková (jiná) řešení se však ukázala být neúměrně nákladná a setkala se navíc s nesouhlasy vlastníků pozemků dotčených nově uvažovanými trasami přípojky. Žalobci tedy nezbylo než se vrátit k původní - nejjednodušší a smluvně zajištěné trase. Proto žalobce v roce 2020 ještě opakovaně vyzval žalovaného k umožnění stavby přípojky v trase, pro kterou byla zřízena věcná břemena, tyto dopisy však zůstaly bez reakce, žalovaný si je nepřevzal, a to přesto, že se v místě svého trvalého bydliště zdržuje. Žalobci tedy nezbývá než se domáhat svých práv vyplývajících z věcného břemene soudní cestou. Vybudovat přípojku je jeho povinností ve smyslu výše citovaných ustanovení energetického zákona a uzavřené smlouvy o budoucí smlouvě o připojení. Právo, jehož se domáhá, mu vyplývá z existujících věcných břemen zapsaných k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] v katastru nemovitostí. Pozemek p. [číslo] je oplocen, tvoří součást obydlí žalovaného, žalobce na něj nemá přístup a svépomocí si přes výslovný nesouhlas žalovaného svá práva vynutit nemůže. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesouhlasí se stavbou přípojky jako celku, vztahuje žalobce svůj žalobní požadavek i na pozemek p. [číslo]. Za účelem vybudování přípojky je žalobce nucen vstoupit na nemovitosti žalovaného, přičemž právo přístupu na nemovitosti žalovaného není obsahem věcného břemene (tím je umístění a provozování zemního kabelového vedení nízkého napětí), ale je samostatným oprávněním provozovatele distribuční soustavy vyplývajícím z § 25 odst. 3 písm. f) energetického zákona. Toto právo je tedy žalobce oprávněn realizovat za podmínek uvedených v § 25 odst. 8 energetického zákona. Povinností provozovatele distribuční soustavy je bezprostředně oznámit vstup na cizí nemovitosti vlastníku takové nemovitosti. Žalobci je bráněno rovněž ve výkonu tohoto práva. Zatímco právo zřídit a provozovat zařízení distribuční soustavy na cizí nemovitosti ve smyslu § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona, které je vázáno dle § 25 odst. 4 energetického zákona na zřízení věcného břemene, je limitováno sjednaným rozsahem v geometrickém plánu, právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti dle § 25 odst. 3 písm. f) energetického zákona tímto způsobem limitováno není, dle § 25 odst. 8 je provozovatel distribuční soustavy povinen toto právo realizovat vždy tak, aby co nejvíce šetřil práva vlastníků dotčených nemovitostí. Výkon tohoto práva je tedy vždy závislý na místních podmínkách a situaci v území, které se mohou v průběhu času měnit (vznikající zástavba, porosty apod.), a proto nelze výkon tohoto práva prostorově omezit. S takovouto argumentací žalobce navrhoval, aby soud vyhověl jeho žalobním požadavkům. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve věci neučinil v průběhu řízení k soudu žádné podání, nedostavoval se k nařízeným jednáním. 3. Z důkazů provedených v řízení učinil soud následující skutková zjištění: -) z listiny " Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě do napěťové hladiny 0,4 kV (NN) ", že smlouva má [číslo] a smluvními stranami byla společnost žalobce (jako "provozovatel distribuční soustavy") na straně jedné a [jméno] [příjmení] (jako "žadatel") na straně druhé (oba subjekty jsou podrobně specifikovány). Je uvedeno, že žadatel má zájem o odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [obec], na parcele [číslo] dne 7.4.2015 požádal o připojení odběrného elektrického zařízení v odběrném místě do napěťové hladiny 0,4 kV (NN). Je dále konstatováno, že provozovatel distribuční soustavy neshledal důvody, jež by připojení bránily, a k připojení může dojít až poté, co žadatel zřídí odběrné zařízení a provozovatel distribuční soustavy provede odpovídající úpravu své distribuční sou