16 C 23/2021-38 — Okresní soud ve Vsetíně

Manželka se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 4. 3. 2021 domáhala rozvodu svého manželství s manželem, když uváděla, že ze vztahu se narodila nezletilá dcera [jméno] a nezletilý syn [jméno]. Uváděla dále, že manželství bylo uzavřeno v roce 2012, přičemž postupně mezi manžely docházelo k neshodám, kdy tyto podle ní měly příčinu v manželově pracovním vytížení a trávení jeho volného času u jeho rodiny. Dále pak bylo podle ní příčinou nedostatečné hmotné zabezpečení rodiny ze strany manžela. Tyto skutečnosti vedly k nedobrému klimatu v manželství a k vzájemnému odcizení se manželů, kdy toto vyústilo v létě 2020 k ukončení vedení společné domácnosti, z které se manžel odstěhoval. Od té doby se s výjimkou potřeb dětí manželé nestýkají a nepokusili se o obnovení manželského soužití. Manželka má od léta 2021 vztah s jiným mužem, který vidí jako perspektivní do budoucna. S ohledem na shora uvedené se domáhá rozvodu svého manželství. Manžel navrhoval rozvod manželství, když uváděl, že mu manželka nevyčítala nedostatek jeho věnování se dětem, stejně jako nedostatečné hmotné zabezpečení rodiny. Je skutečností, že mu vytýkala čas strávený v práci a u jeho rodiny. On také manželce vytýkal např. trávení času mimo domov, kdy se obecně neshodli na tom, jak a kde budou jako rodina trávit volný čas. Dnes již s ohledem na delší odloučení nemá zájem na obnovení manželského soužití. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno [datum] v [obec]. Ze shodných skutkových tvrzení manželů soud zjistil, že z jejich vztahu se narodili nezletilý syn a nezletilá dcera, poměry k nimž pro dobu po rozvodu byly upraveny rozsudkem zdejšího soudu ze dne 11. 1. 2022, č. j. 52 Nc 4725/2021-95. Z výpovědi manželů soud zjistil, že výraznější problémy v manželství začaly v roce 2017 po narození druhého dítěte. Manželka manželovi vyčítala rozsah času stráveného v práci, stejně jako čas strávený manželem u jeho rodiny. Vyčítala mu také, že se nedostatečně věnuje své rodině, a to jak po stránce trávení volného času, tak hmotného zabezpečení. Manžel připustil, že mu manželka vyčítala čas strávený v práci a u jeho rodiny, nicméně hmotné zabezpečení podle něj důvodem neshod mezi manžely nebylo. Uváděl stejně jako manželka, že problém byl trávení volného času, v čemž se s manželkou neshodli. V posledku jí vyčítal její samostatné trávení volného času. Poslední měsíce vzájemného soužití manželů tak provázely zásadnější neshody ve vícero oblastech, kdy tohoto někdy byly přítomny i jejich děti. I s ohledem na jejich zájem tak neshody manželů vyústily v létě 2020 v ukončení společného soužití manželů, neboť manžel se od rodiny odstěhoval, aniž by jej manželka přesvědčovala k návratu. Oba manželé se liší v náhledu na to, zda se jednalo o dočasné nebo trvalé odloučení. Shodují se v tom, že od odstěhování se manžela spolu, mimo potřeby svých dětí, nekomunikují a je jim takto dobře. Po odstěhování se manžela se již nepokusili o záchranu svého manželství. Manželka v létě 2021 navázala vztah k jinému muži, který nyní vidí jako perspektivní do budoucna. Dnes oba trvají na rozvodu manželství a nechtějí se pokusit o jeho záchranu. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno, jinak. Po provedeném dokazování je zřejmé, že manželé spolu jako manželé poslední téměř dva roky nežijí. K vzájemnému odloučení manželů došlo v důsledku neshod v různých oblastech jejich soužití. Příčinami rozvratu manželství jsou rozdílné názory na trávení volného času, spojené také s rozsahem času tráveným manželem ve svém zaměstnání, což vedlo mezi manžely i k neshodám kvůli podílu manžela na péči o děti. Příčinu rozvratu ve světle výše uvedeného je pak také neshoda mezi manžely stran trávení času manžela u jeho rodiny, případně rozsahu samostatného trávení volného času manželkou. Tyto příčiny rozvratu jsou mezi účastníky nesporné, zatímco jiné manžely uváděné příčiny rozvratu soud za prokázané nemá. Z prokázaných příčin došlo v létě 2020 k ukončení vzájemného manželského soužití. Je nerozhodné, zda se mělo jednat, dle rozdílných tvrzeních manželů, o dočasné ukončení vzájemného soužití, neboť dnes již ani jeden z manželů nechce v manželství setrvávat, když oba považují manželství za nefunkční a výslovně sdělili, že je jim od sebe navzájem dobře. To, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno, má soud za prokázáno již ze samotných shodných skutkových tvrzeních sdělených účastníky v rámci jejich účastnických výpovědí. Pokud by manželé skutečně měli upřímný zájem na obnovení manželského soužití, jistě by se o to v posledních téměř dvou letech pokusili. K ničemu takovému však z jejich strany nedošlo, naopak manželka má již vztah k jinému muži, který trvá několik měsíců, a který vidí jako perspektivní i do budoucna. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že manželství skutečně neplní svůj účel a je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze očekávat jeho obnovení. Úprava poměrů k nezletilým dětem účastníků přitom byla soudně provedena. Proto soud manželství účastníků ze shora uvedených příčin rozvedl. Příčiny rozvratu jsou uvedeny výše. Další příčiny rozvratu, které byly mezi manžely sporné, již nebylo nutné prokazovat, neboť již příčiny rozvratu, na kterých byla shoda mezi manžely, samy o sobě postačují k závěru o nefunkčnosti manželství. Pokud bylo ze strany manželky navrhováno provádět dokazování stran nedostatečného přispívání manžela na domácnost, potom navrženými důkazy, kdy tato skutečnost prokázána být nemohla, neboť návrh na rozvod byl podán až v roce 2021, zatím co manžel opustil domácnost v roce 2020. Proto tedy tyto důkazy nebyly provedeny. Skutečnost, zda tedy v roce 2021 dostatečně přispíval manželce, již nemohla být příčinou rozvratu jejich manželství. Navíc jak uvedeno shora, již příčiny rozvratu, na kterých byla mezi manžely shoda, k rozvodu manželství postačují. Není účelem rozvodu zjišťovat veškeré příčiny rozvratu, jsou-li zjištěny některé z podstatných příčin. Je třeba si uvědomit, že soud nezjišťuje vinu na rozvratu, ale toliko pouhé příčiny rozvratu. Není tedy důležité, zda to, co si manželé vyčítali, se reálně odehrávalo, důležité je to, zda si to vyčítali a kvůli tomu mezi nimi docházelo k neshodám a hádkám. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 věty prvé z.ř.s. Pokud byla manželka osvobozena od soudních poplatků, v tomto řízení nelze přenést poplatkovou povinnost na manžela, a to s ohledem na § 2 odst. 3 věta druhá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.