8 C 13/2022-16 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 27. 10. 20021, domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 755 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 244,20 Kč z titulu neuhrazeného televizního poplatku. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z evidenčního listu poplatníka [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že dne 1. 5. 1998 byla televize přihlášena. Z provedených důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný jako fyzická osoba se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence od 1. 5. 1998, což učinil. Ze zákona mu tak vznikla povinnost platit televizní poplatek v aktuální výši. Žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající ze zákona, když neplatil poplatky od října 2019 do října 2020 - celkem 13 měsíců á 135 Kč, tj. 1 755 Kč [anonymizováno] vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky doporučenými dopisy ze dne 8. 3. 2021, který si žalovaný převzal dne 19. 3. 2021 a dne 18. 5. 2021, který si žalovaný převzal dne 3. 6. 2021. Na výzvy k zaplacení žalovaný nereagoval. Podle ustanovení § 7 odst. 2, 3 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se televizní poplatek platí kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Podle ustanovení § 10 téhož zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy [anonymizováno], jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je [anonymizováno] oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Po provedeném dokazování z jednotlivých skutkových zjištění soud učinil závěr, že žalovaný je držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný se dne 1. 5. 1998 přihlásil do příslušné evidence a neplatil zákonné poplatky od října 2019 do října 2020, tedy po dobu 13 měsíců. Soud shledal žalobu důvodnou, proto jí vyhověl včetně příslušenství, které se řídí ustanovením § 1970 odst. 1 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř, když úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč. Ohledně nákladů řízení soud odkazuje na závěr nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3344/2013 ze dne 24. 7. 2013, když ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by pracovníci útvaru správy televizních poplatků ČT nedisponovali. Pokrývá-li TV poplatek takřka 90 % nákladů rozpočtu ČT, pak je žádoucí a správné, aby ČT činnosti spojené s výběrem TV poplatků sama zabezpečovala, a to jak u osob fyzických, tak právnických. Soud má za to, že závěr vyslovený Ústavním soudem ČR je závazný. Soud neshledal žádné skutečnosti, které by svědčily pro odklon od závěru shora citovaného ústavního nálezu, proto jiné náklady než zaplacený soudní poplatek nepřiznal.