17 C 70/2023-38 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 3.5.2023 domáhá proti žalované vyklizení bytu uvedeného ve výroku rozhodnutí (dále jen„ byt“). Tvrdí, že je vlastníkem bytu. Žalovaná byt spolu s ním užívala jako jeho družka. Ze vztahu se narodil syn [jméno] [příjmení], narozený dne 1.5.2016. Po ukončení vztahu na podzim roku 2018 žalovaná byt přes výzvy žalobce nevyklidila. Žalobce inicioval schůzky účastníků na OSPOD [obec], ke kterým docházelo od listopadu 2021. Žalované bylo mimo jiné nabízeno, aby si požádala o městský byt. Veškeré náklady na bydlení žalované a syna platí žalobce, přestože už v bytě nebydlí (synovi kupuje také oblečení, hračky, stýká se s ním). Žalovaná se zavázala změnu bydlení aktivně řešit, což však neučinila, dosud si ani nenašla zaměstnání. Bez vědomí žalobce odložila nástup syna do školy. Žalovaná by mohla bydlet v rodinném domě svého bratra [adresa] ve [obec]. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí. Namítá, že na právu v bytě bydlet se s žalobcem ústně dohodla a dohoda vlastně nebyla ukončena. Protože žalobce nesouhlasí, aby se žalovaná se synem, o kterého pečuje žalovaná, odstěhovali do [obec], je jejím právem i nadále v jeho bytě bydlet. Žalovaná potvrdila, že žalobce je vlastníkem bytu, ve kterém žalovaná i s jejich synem po ukončení partnerského soužití v roce 2018 dosud bydlí. Žalobce v bytě nebydlí rok a půl. Žalovaná potvrdila, že obdržela výzvy k vyklizení, první v roce 2018. Žalovaná potvrdila, že žalobce platí veškeré náklady na bydlení, namítá, že nepřispívá na výživu syna. V současné době má žalovaná úspory ve výši 200.000 Kč. Dříve měla úspory z dědictví a z prodeje bytu. Od září 2023 by měla nastoupit do zaměstnání v [obec]. Naposledy byla zaměstnaná před nástupem na rodičovskou dovolenou. 3. Shodným tvrzením účastníků řízení bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem byt [číslo] který se nachází v 4. nadzemním podlaží bytového domu [adresa] na adrese [adresa žalobce a žalované] (zjištěno i z informace o jednotce), že účastníci řízení v bytě žili jako druh a družka do podzimu roku 2018, ze vztahu se narodil dne 1.5.2016 syn [jméno]. Žalovaná byla v roce 2018 poprvé vyzvána k vyklizení bytu, dosud i se synem v bytě bydlí. Žalobce platí veškeré náklady spojené s bydlením v bytě, ve kterém už nebydlí. 4. Z výzev a dokladů o doručení bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k vyklizení bytu ve lhůtě do 31.5.2019 dopisem ze dne 12.11.2018 a poté znovu dopisem ze dne 3.4.2023 ve lhůtě do 30.4.2023. 5. Dne 9.11.2021 proběhlo ústní jednání na OSPOD. Účastníci řízení uvedli, že spolu nejsou schopni komunikovat a nechtějí spolu žít. Žalovaná uvedla, že přemýšlí o změně bydliště s nástupem [jméno] do 1. třídy. Dne 21.2.2022 žalovaná na dalším jednání uvedla, že přišla o možnost bydlet v [obec]. Bylo dohodnuto, že žalovaná sdělí žalobci do 31.5.2022 novou adresu bydlení a že do té doby bude muset opustit stávající bydliště. Žalované bylo doporučeno, aby požádala o městský byt. (zjištěno ze zpráv OSPOD) 6. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce podal dne 6.4.2023 návrh na úpravu péče a výživného nezletilého [jméno]. Domáhá se, aby byl svěřen do jeho péče. Ve věci nebylo dosud rozhodnuto. Ve dnech 17. 5. 2023, 31. 5. 2023 a 14. 6. 2023 proběhly s účastníky řízení schůzky v poradně [obec]. Mimo jiné byla řešena i otázka bydliště. Žalovaná uvedla, že nechce za žádnou cenu zůstat v [obec], chce se přestěhovat do [obec], kde žijí její příbuzní. Dosud v tomto směru nečinila žádné kroky, protože se nechtěla dopustit protiprávního jednání, jelikož žalobce se stěhováním syna do [obec] nesouhlasí. Proběhla také edukace a pohovor s rodiči u soudu. Bylo zjištěno, že [jméno] od září 2023 nastupuje do první třídy základní školy v [obec]. Žalovaná si podmiňuje zůstat bydlet v [obec] tím, že obnoví vztah s žalobcem, jinak se chce odstěhovat do [obec], kde dle jejího sdělení je levnější bydlení a má tam rodinu. Žalobce žije v [obec], chce se přestěhovat do [obec] do bytu, kde nyní žije matka. Nesouhlasí s tím, aby se žalovaná s [jméno] přestěhovala do [obec], což by pro něj znamenalo vídat [jméno] jen přes víkendy a někdy odpoledne. Žalovaná není z [obec] schopna zajistit [jméno] docházku do školy v [obec], neboť nemá auto, jiná doprava je komplikovaná. Rodiče ani nesouhlasí s tím, aby [jméno] chodil do školy na půl cesty mezi [příjmení] a [anonymizováno]. 7. Z předpisu plateb za byt bylo zjištěno, že náklady na byt (bez plateb na elektřinu) činily v roce 2022 5.134 Kč až 15.713 Kč měsíčně, od roku 2023 činí 9.494 Kč měsíčně. 8. Žalobce vypověděl, že začali s žalovanou bydlet v jeho bytě od listopadu roku 2015. Vážné rozpory nastaly už krátce po narození syna. Vztah se rozpadl v roce 2016. Až v roce 2018 požádal žalovanou o vyklizení ve lhůtě do 6 měsíců. Přes tuto výzvu žalovaná nic pro odstěhování z bytu neudělala. V roce 2021 vyvolal jednání na OSPOD. V lednu 2022 se z bytu odstěhoval k přítelkyni. Přesto i nadále hradil a hradí náklady na byt v plné výši. Má zato, že i tímto se podílí na výživě syna. Také mu kupuje oblečení, hračky apod. 9. Výslech žalované soud neprovedl, neboť tu není tvrzení, které by bylo třeba prokázat. 10. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 11. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 12. Žalobce prokázal, že je vlastníkem bytu, prokázal, že žalovaná byt užívá, prokázal, že od konce roku 2018 byt užívá bez jeho souhlasu. Ústní dohoda spočívající v souhlasu žalobce s užíváním bytu žalovanou, na kterou žalovaná poukazuje, zjevně skončila odvoláním souhlasu žalobce k jejímu bydlení v bytě, neboť prostý ústní souhlas s bydlením může vlastník odvolat kdykoli. Z tvrzení žalované nelze usuzovat ani na zjevné zneužití práva žalobcem ani na uplatnění práva v rozporu s dobrými mravy. Skutečnost, že účastníci řízení se nejsou sto aktuálně dohodnout na péči, bydlišti, škole jejich syna, že v bytě bydlí žalovaná společně s jejich nezletilým synem, nejsou samy o sobě natolik závažnými skutečnostmi, aby byl kvůli nim žalobce nucen být omezován ve svém vlastnickém právu k bytu. Zamítnutí žaloby na vyklizení bytu, pokud žalovaný nemá věcné ani obligační právo v bytě bydlet, je možné dle ustálené judikatury soudů ve zcela mimořádných případech – v tomto směru viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněné pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní. V dané věci žalobce poskytl žalované prostor více než čtyř let pro hledání vhodného bydlení, žalované po tuto dobu nic nebránilo si nové bydlení hledat, žalobce se pokoušel dojít s žalovanou k dohodě i prostřednictvím orgánu péče o dítě, i poradny, ostatně orgán péče o dítě jí i možnost řešení bydlení před rokem nastínil, nadto zjevně měla žalovaná dostatek úspor, ze kterých v té době žila a žije, které jí umožňovaly žít bez zaměstnání. Za situace, kdy žalovaná dlouhodobě nevyvíjí aktivy k vyřešení svého bydlení, nelze její požadavky (nijak významně odůvodněné na bydlení ve městě v relativně náročnější dojezdové vzdálenosti od aktuálního bydliště) upřednostňovat před vlastnickými právy žalobce. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Práva na náhradu nákladů řízení se úspěšný žalobce vzdal.