ECLI: ECLI:CZ:OSVS:2023:8.C.44.2023.1 Datum: 2023-10-19 Předmět: o zaplacení 10 669,65 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 2395 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 2392 z. č. null/null Sb.", "§ 1810 z. č. null/null Sb.", "§ 1879 z. č. null/null Sb.", "§ 2991 z. č. null/ ["vzájemné plnění""smlouva o úvěru""smlouva o účtu""neplatnost právního jednání"]
O co šlo: o zaplacení 10 669,65 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 2395 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 2392 z. č. null/null Sb.", "§ 1810 z. č. null/null Sb.", "§ 1879 z)
1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 23. 2. 2023, domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 669,65 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních služeb č. , hodnota, ze dne 22. 8. 2016 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, poskytl žalovanému kontokorent ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet kontokorent průběžně vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu žalobce (č. l. 6 odst. 2 smlouvy). Žalobce tvrdil, že v době uzavření smlouvy byla ohledně posuzování úvěruschopnosti v platnosti právní úprava daná zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, nebylo tak povinností žalobce schopnost žalovaného úvěr splácet zjišťovat, přesto žalobce vyhledal žalovaného v databázi dlužníků SOLUS, insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných dokladů a prověřoval také pohyby na bankovním účtu žalovaného. Následující 4 roky žalovaný kontokorent řádně hradil, úrok byl dohodnut ve výši 18 % p. a. a byl splatný vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Dále byl žalovaný povinen platit poplatky. Žalovaný přečerpal opakovaně povolenou částku, naposledy byl kladný zůstatek na účtu zaznamenán dne 19. 6. 2017. Od té doby žalovaný úvěr průběžně čerpal i platil, přičemž do data zesplatnění, tj. 16. 10. 2020 se pohyboval v záporném zůstatku. Žalovaná částka 10 669,65 Kč k datu 1. 10. 2020 představuje debetní transakce ze strany žalovaného ve výši – 6 555,27 Kč, debetní úroky ve výši – 4 983,52 Kč, poplatky ve výši 60 Kč. Žalobce doložil obecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky pro úvěry, dále výpis z účtu žalovaného a výpisy ze souboru SOLUS, neplatných dokladů, insolvenčního rejstříku, z nichž soud zjistil, že tyto byly negativní. Na účtech měl žalovaný v roce 2016 maximálně 10 348 Kč, jeho výdaje byly v podstatě stejné, jako příjmy.5. Výzva před podáním žaloby byla žalovanému zaslána žalobcem dne 9. 2. 2023.6. Žalovaný dlužil žalobci částku 11 598,79 Kč, příchozí platby na účtu činily + 929,14 Kč, dlužná částka činí 10 669,65 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na nynějšího žalobce, což bylo žalovanému písemně oznámeno dne 28. 12. 2021. Výzva k úhradě dlužné částky byla žalobci zaslána 29. 7. 2020, rozhodnutí o zesplatnění ze dne 1. 10. 2020.8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce a žalovaný podepsali smlouvu o účtu dne 19. 1. 2016, na základě které byla uzavřena smlouva o kontokorentu dne 22. 8. 2016. Částka k vyčerpání byla stanovena ve výši 5 000 Kč. Zpočátku žalovaný plnil podmínky smlouvy, když vyčerpané prostředky žalobce splácel. Po 4 letech přestal své povinnosti plnit a vznikl dluh, který k datu podání žaloby činil 10 669,65 Kč a představuje dlužnou jistinu ve výši 6 555,27 Kč, debetní úroky ve výši 4 983,52 Kč a poplatky ve výši 60 Kč.9. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.12. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.13. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného17. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb. - § 9 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 1. 2011 do 30. 11. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 22. 8. 2016 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.19. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, , Anonymizováno, proti , jméno FO, a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů: „ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.20. Žalobce zjišťoval dostupné skutečnosti (neplatné doklady, insolvenční rejstřík apod.); nezjišťoval, zda žalovaný je schopen dluh splácet vzhledem k jeho osobním, majetkovým, rodinným a jiným poměrům. Vzhledem k tomu, že žalobce nepostupoval v souladu s odbornou péčí a porušil svou povinnost vyplývající ze zákona, tedy právo žalovaného na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným.21. V daném případě žalovaný dlužil žalobci částku 6 555,27 Kč na jistině (přečerpaný kontokorent) a na poplatcích 60 Kč, příchozí platby byly ve výši 929,14 Kč, žalovaný tak dlužil částku 5 686,13 Kč. Je-li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění – například úrok, smluvní pokutu apod. Žaloba byla uznána důvodnou co do částky 5 686,13 Kč, ve zbytku byla jako nedůvodná zamítnuta.22. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.