9 C 93/2023-13 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Manžel se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal rozvodu manželství s manželkou [celé jméno manželky]. V návrhu uvedl, že jsou oba manželé české národnosti, jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum]. U manžela se jednalo o manželství první, manželka vstupovala do manželství jako rozvedená. Z jejich manželství se narodily dvě dnes již zletilé děti. Manželství bylo zpočátku bez zásadních problémů, v posledních letech však došlo ke vzájemnému odcizení manželů. Příčinu odcizení manžel spatřoval v rozdílnosti povah a zájmů, kdy manželé spolu přestali trávit volný čas. Manželé začali žit spíše vedle sebe a tato situace vyvrcholila v ukončení společného soužití před čtyřmi lety. Od té doby žijí manželé odděleně, jejich manželství již neplní své funkce. [Anonymizovaný odstavec.] 3. Před zahájením dokazování účastníci označili za nesporné skutečnosti ohledně uzavření manželství, dále že spolu manželé od roku 2019 nežijí jako manželé, bydlí však nadále v jednom domě. Sporné mezi manžely zůstávají okolnosti rozvratu manželství a případné příčiny rozvratu manželství. 4. Z provedeného dokazování pak bylo zjištěno, že mezi účastníky bylo dne [datum] uzavřeno manželství, a to před [anonymizována čtyři slova] [město]. Manžel vstupoval do manželství jako svobodný, manželka jako rozvedená. Manželka se za svobodna jmenovala [příjmení] (oddací list na č. l. 3). Z manželství se narodily dvě dnes již zletilé děti. Oba manželé jsou občany České republiky (lustrace v CEO č. l. 4, 5). 5. Soud dále provedl dokazování výpovědí účastníků. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 8. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 9. Podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 10. Přes existenci prokázaného rozvratu manželství zákon připouští dva důvody, pro které manželství nebude rozvedeno. V případech, na které pamatuje ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z. manželství nebude rozvedeno, pokud by byl rozvod manželství v rozporu se zájmy manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, a kterému by byla způsobena rozvodem zvlášť závažná újma. Tyto podmínky musí být naplněny kumulativně. Jedna se o tzv. tvrdostní klauzuli. 11. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že vztah manželů je zásadně narušen od roku 2019, kdy manželé spolu nežijí jako manželé, nehospodaří spolu, netráví spolu volný čas, intimně se nestýkají, téměř spolu nemluví. Ačkoli bydlí v jednom domě, žije si každý z manželů svůj život nezávisle na druhém manželovi. Přestože manželka tvrdila, že jejich vztah není ideální, ale ke kvalifikovanému rozvratu manželství nedošlo, soud dospěl k závěru, že manželství manželů (hodnoceno objektivní optikou soudu) je rozvráceno hluboce, trvale a nenapravitelně. Na hloubku rozvratu a jeho trvalost lze usuzovat ze skutečnosti, že manželé spolu nežijí jako manželé více než čtyři roky, ačkoli bydlí v jednom domě, jako manželé od počátku roku 2019 nefungují, a to jak po stránce majetkové, intimní či co do společného trávení volného času. Oba shodně uvedli, že žijí samostatně, každý sám za sebe. Nenapravitelnost rozvratu soud posuzoval s ohledem na vůli či ochotu manželů v budoucnu manželské soužití obnovit, kdy manžel kategoricky možnost manželského soužití s manželkou vyloučil. Ač by manželka měla zájem o obnovení manželského soužití, rozvrat manželství subjektivně vnímá jinak než manžel, nelze pro postoj manžela obnovení soužití manželů očekávat. Z vyjádření manželů a jejich chování u jednání soudu dne [datum] jednoznačně vyplynulo, že jejich manželství je kvalifikovaně rozvráceno, když manželské soužití manželů je narušeno ve všech funkcích, které by manželství mělo plnit. 12. Ohledně příčin rozvratu manželství má soud za to, že k rozvratu manželství došlo postupně, kdy sami manželé uvedli, že nevnímají jedinou zásadní příčinu, proč jejich vztah dospěl do současné podoby. Nebylo tedy možné zcela přesně příčinu rozvratu manželství identifikovat a specifikovat, když lze uzavřít, že došlo k postupnému odcizení manželů až do té míry, kdy poslední čtyři roky žijí zcela samostatně, každý sám za sebe, jak opakovaně u jednání uváděli. Oba manželé se však shodli na okamžiku, kdy k takovému„ odloučení“ došlo, a to od roku 2019, kdy manžel manželce oznámil, že jí již nebude ničeho přispívat na domácnost a manželé tak ukončili i společné hospodaření, které dosud vedli. 13. Co se týká manželkou navrhovaného použití tzv. tvrdostní klauzule tak, jak se podává z ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z., má soud za to, že ji v tomto konkrétním případě nelze aplikovat, když její použití je časově omezeno. Nemožnost rozvodu z důvodů, uvedených ve shora citovaném ustanovení, není absolutní. Tvrdostní klauzuli není možné aplikovat, pokud spolu již manželé nežijí alespoň po dobu tří let. Soud proto nezkoumal naplnění podmínek ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z., které musí být naplněny zásadně kumulativně, když v tomto konkrétním případě manželé spolu nežijí jako manželé déle než čtyři roky a zkoumání splnění těchto podmínek by bylo nadbytečné. Soud proto nehledal důvod pro navrhované zamítnutí žaloby ze strany manželky, když citované ustanovení nelze v tomto případě použít. 14. S ohledem na splnění zákonných předpokladů stanovených v ustanovení § 755 odst. 1 o. z. a při současné neexistenci okolností uvedených v § 755 odst. 2 o. z. soud manželství manželů rozvedl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 15. V souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v účinném znění (dále jen„ z. ř. s.“), soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení nebyly zjištěny takové okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů některému z účastníků odůvodňovaly a současně žádný z manželů náhradu nákladů řízení nepožadoval.