120 C 11/2023-27 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 621 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Uváděla, že jí žalovaný způsobil škodu na vstupních dveřích do bytu tím, že dne 29. 1. 2022 okolo 1. hodiny ranní tím, že se dobýval do jejího bytu.2. Soud ve věci nejprve rozhodl platebním rozkazem, který však musel být zrušen, jelikož se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.3. Následně soud nařídil jednání na 2. 4. 2024, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil. Žalovaný tak zůstal v průběhu tohoto řízení zcela pasivní, nevyjádřil se ani na předžalobní výzvu. Žalobkyně u jednání sdělila, že žalovaný bydlí u své matky paní , Anonymizováno, , a to na adrese , adresa, . Rovněž potvrdila, že se žalovaným před jednáním mluvila, tudíž žalovaný o jednání věděl.4. Z úředního záznamu z 8. 6. 2022 vyplývá, že jednání žalovaného šetřila Policie ČR a žalovaný měl žalobkyni slíbit, že jí způsobenou škodu uhradí.5. Z podání vysvětlení ze dne 29. 5. 2022 je zřejmé, že žalovaný se k poškození dveří přiznal a slíbil, že vše dá do původního stavu. Uvedl, že byl opilý a je mu líto toho, co provedl.6. Z faktury č. , tel. číslo, , kterou vystavila společnost , právnická osoba, . je zřejmé, že žalobkyně zaplatila celkem za výměnu dveří částku 11 621 Kč.7. V posuzovaném případě lze uzavřít, že žalovaný se do protokolu o vysvětlení přiznal, že žalobkyni způsobil škodu na vstupních dveřích a zavázal se tuto škodu žalobkyni nahradit. Jelikož tak do dne rozhodování neučinil, domáhala se žalobkyně zcela důvodně svého nároku proti žalovanému z titulu náhrady škody.8. Podle ustanovení § 2894 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).9. Za situace, kdy žalovaný způsobil žalobkyni majetkovou újmu tím, že jí svým protiprávním jednáním poškodil vstupní dveře do bytu, je zcela zřejmé, že je povinen tuto újmu (škodu) žalobkyni zaplatit. Protože tak žalovaný neučinil dobrovolně ani na výzvu, musela si žalobkyně výměnu dveří zaplatit sama a má tak v tomto řízení právo po žalovaném požadovat částku, kterou musela v důsledku jednání žalovaného vynaložit.10. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu náhrady škody, když žalovaný nerozporoval výši škody, ani příčinnou souvislost s jeho protiprávním jednáním. Rovněž bylo vyhověno žalobkyni co do úroku z prodlení, jelikož žalovaný byl skutečně nejpozději v den podání žaloby s úhradou této částky v prodlení. Proto soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1000 Kč dle položky 1 písm. a sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb. a 4 paušálů za zastupování advokátem ve výši 1585 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 4krát úkon právní pomoci po 300 Kč, celkem tedy 8 525 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.