17 C 161/2023-39 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobkyně se žalobou na žalovaném domáhá vydání shora uvedené věci (dále jen„ plynoměr“). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění předpokladů dle § 115a o.s.ř. rozhodl soud o věci bez nařízení jednání. Výpisem z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem nemovité věci na adrese odběrného místa. Protokolem o montáži měřidla a výpisem z obchodního rejstříku má soud za prokázané, že pracovník právního předchůdce žalobkyně dne 27.4.2013 namontoval plynoměr na místo uvedené ve výroku I tohoto rozsudku. Oznámením o neoprávněném odběru a distribuci plynu a z dodejky má soud za prokázané, že obchodník s plynem ukončil ke dni 10.8.2023 dodávku plynu žalovanému, žalovaný byl vyzván k umožnění demontáže plynoměru dne 4.9.2023. Pracovník žalobkyně se opakovaně pokoušel o demontáž měřidla, což se mu pro nepřítomnost žalovaného opakovaně nezdařilo, neboť měřidlo bylo nepřístupné (zjištěno z protokolů o demontáži měřidla). Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ EZ“), je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, Podle § 71 odst. 1, 6 EZ odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu. Podle § 1040 odst. 1 o. z. může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalobkyně listinnými důkazy prokázala svá tvrzení o vlastnictví plynoměru, jeho umístění v nemovitosti žalovaného, ukončení smlouvy mezi žalovaným a obchodníkem s plynem a své předchozí pokusy o demontáž plynoměru. Žalovaný je tak povinen dle § 71 odst. 6 EZ a § 1040 o.z. plynoměr žalobkyni vydat. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, žaloby) a z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění (§ 11 odst. 2 a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.650 Kč ve výši 976,50 Kč.