17 C 87/2024-42 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 3. 2024 domáhá po žalované zaplacení částky 13.818,85 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, , dále jen „banka“) uzavřela dne 18. 1.2011 s žalovanou smlouvu o bankovních produktech a službách, následně byl dohodnut kontokorent do 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s dohodnutým úrokem a poplatky hradit a také nepřekročit povolený limit čerpání. Protože žalovaná přestala úvěr splácet, banka ke dni 16.5.2023 úvěr zesplatnila. Žalobkyně se domáhá nesplacené jistiny úvěru ve výši 11.632,87 Kč, nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 385,98 Kč, poplatků ve výši 1.800 Kč, úroků a úroků z prodlení. Žalobkyně tvrdí, že úvěruschopnost žalované byla zjišťována výpisy z účtů žalované, z žádosti o úvěr, z registrů dlužníků, insolvenčního rejstříku2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách, ze zvláštního ujednání, z žádosti a z dispozic soud zjistil, že dne 18. 1.2011 si žalovaná dohodla s bankou otevření běžného účtu s možností kontokorentu dle dispozic banky. Zvláštním ujednáním ke kontokorentnímu úvěru , Anonymizováno, ze dne 31.3.2021 povolila banka po prověřování úvěruschopnosti žalované (příjem 15.000 Kč, zaměstnání na dobu neurčitou, vlastnictví bytu, žádná vyživovací povinnost, splátky úvěrů 170 Kč měsíčně) kontokorentní úvěr do 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s dohodnutým úrokem a poplatky dle sazebníku banky hradit a také nepřekročit povolený limit čerpání. Pro případ nepovoleného debetu byl dohodnut úrok ve výši 29 % ročně a právo banky úvěr zesplatnit.4. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že banka žalované dohodnutý úvěr vyplatila. Žalovaná přestala hradit splátky úvěru. V souladu se smlouvou a sazebníkem žalobkyně žalovanou upomínala. Za upomínky vyúčtovala žalované poplatky ve výši 3x600 Kč (zjištěno z obchodních podmínek, sazebníku, výpisu z účtu). Výpisy z běžného účtu bylo také zjištěno, že žalovaná se dostala na běžném účtu do záporného zůstatku, a to ve výši 385,98 Kč.5. Oznámením ze dne 16.5.2023 oznámila banka žalované, že v důsledku nehrazení splátek prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k platbě žalované částky, která odpovídá výši dosud nesplaceného úvěru. (zjištěno z oznámení, obchodních podmínek, výpisu z účtu a podacího archu)6. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobkyni postupní smlouvou uzavřenou dne 15.11.2023, což bylo žalované oznámeno. (zjištěno ze smlouvy o postoupení a z oznámení)7. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.8. Vzhledem k datu uzavření smlouvy o běžnému účtu se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.), zatímco kontokorentní úvěr je posuzován dle zákona č. 89/2012 Sb.9. Podle § 711 obch. zák. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).10. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.12. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.13. Podle §§ 524 a 526 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.18. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.19. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi bankou a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 708 odst. 1 obch. zák. Na základě této smlouvy vedla banka pro žalovanou běžný účet, v němž se žalovaná dostala do debetu. Banka v souladu s ustanovením § 711 obch. zák. žádala zaplacení debetu ve výši 385,98 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, včetně aktivní legitimace, soud žalobě vyhověl jak co do žalované částky ve výši 385,98 Kč, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.20. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci postoupením pohledávky, uzavření úvěrové smlouvy dne 31.3.2021 a poskytnutí úvěru. Protože žalovaná porušila smluvní podmínky, banka v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných poplatků a úroků z úvěru. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.21. V případě úroku z úvěru soud s ohledem na čl. II zákona č. 186/2020 Sb. a § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přiznal nárok na dohodnuté úroky jen po dobu prvních 90 dnů prodlení, poté už jen na úroky ve výši omezené uvedeným ustanovením a ve zbytku žalobu pro rozpor nároku se zákonnými omezeními na ochranu spotřebitele zamítl.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí zastoupení, výzvu, žalobu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč.23. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.