18 C 223/2023-97 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobce se domáhal, aby byl žalovaný povinen přispívat na výživu svého syna , jméno FO, částku , částka, měsíčně k rukám žalobce, neboť žalobce od 13. 3. 2023 vyplácí , jméno FO, zaopatřovací příspěvek.2. Žalovaný se vyjádřil tak, že souhlasí s částkou 3 000 Kč a dále odkázal na své poměry a péči o syna , Anonymizováno, .3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním.4. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že se synem , jméno FO, v kontaktu není. Pracuje v , právnická osoba, , nicméně od poloviny listopadu jim bylo řečeno, že se zakazují přesčasy. Nepobírá žádné dávky. Na syna , Anonymizováno, , který bydlí s ním, mu platí jeho matka výživné 1 000 Kč. Náklady na bydlení aktuálně činí cca 9 400 Kč a k tomu splácí úvěr na rekonstrukci ve výši cca 5 600 Kč. Syn , adresa, chodí do 1. ročníku na střední školu. Na jízdné mu platil 800 Kč a nově platí již 1 000 Kč, na obědy cca 900 Kč. Jinou vyživovací povinnost nemá. Výživné ve výši , částka, posílal , jméno FO, za období od března 2023 do července 2023 na účet, který mu sdělila matka emailem. Od té doby neposílá nic. Kromě úvěru na rekonstrukci nemá žádné jiné dluhy.5. , jméno FO, byl na základě rozsudku ze dne , datum, umístěn do ústavní výchovy s tím, že žalovanému byla uložena povinnost přispívat na jeho výživu částku 3 000 Kč měsíčně. Ústavní výchova byla následně prodloužena. Součástí opatrovnického spisu je i vyjádření žalovaného, že jej , jméno FO, napadl a věc byla řešena na přestupkovém oddělení (spis Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 0 P 168/2017 - vyjádření otce, protokol o jednání a rozsudek ze dne 12. 11. 2018 a rozsudek ze dne 14. 2. 2020; ambulantní zpráva ze dne 19. 7. 2017).6. Žalobce přiznal , jméno FO, od 13. 3. 2023 zaopatřovací příspěvek, a to s ohledem na podklady, které byly žalobci s žádostí o tento příspěvek doloženy. , jméno FO, pobýval v zařízení pro ústavní výchovu do 28. 2. 2023, nebyl soudně trestán, byl studentem střední školy a byl mu vypracován individuální plán mladého dospělého. Následně mu žalobce začal vyplácet příspěvek (potvrzení, rodný list, výpis z evidence rejstříku trestů, rozhodnutí žalobce, potvrzení o studiu, dohoda o ukončení pobytu, potvrzení o vypracování individuálního plánu a přehled vyplacených dávek).7. , jméno FO, je v současné době studentem třetího ročníku střední odborné školy v , adresa, , přičemž patří mezi žáky s lepším průměrem, byla mu udělena dvě výchovná opatření (potvrzení o studiu, sdělení školy). Ze sdělení , jméno FO, plyne, že bydlí se svou matkou, studuje třetí ročník střední odborné školy a po ukončení oboru bude pokračovat nástavbovým studiem s tím, že ke studiu si přivydělává na brigádě (sdělení , jméno FO, ). Z e-mailové komunikace vyplývá, že matka , jméno FO, sdělila žalovanému, aby výživné posílal na nové číslo účtu, jinak bude podáno trestní oznámení (e-mailová komunikace). Žalovaný výživné ve výši 3 000 Kč uhradil přímo , jméno FO, , a to za měsíce březen až červenec 2023 (přehledy plateb výživného).8. Mezi žalovaným a jeho synem , jméno FO, byl v souběžně vedeném řízení schválen smír, kterým se , jméno FO, zavázal vrátit žalovanému uhrazené výživné ve výši 13 839 Kč a žalovaný vzal na vědomí, že po dobu vyplácení zaopatřovacího příspěvku je povinen platit výživné České republice. , jméno FO, již žalovanému vrátil 4 000 Kč (žaloba a usnesení o smíru ze dne 6. 11. 2023, přehled vrácených plateb). Žalobce uzavřel s matkou , jméno FO, smír, kterým se matka zavázala platit žalobci na , jméno FO, 2 500 Kč měsíčně (usnesení o smíru ze dne 13. 11. 2023).9. Průměrný čistý příjem žalovaného za rok 2023 (od března do prosince) činil , částka, a za leden až únor 2024 činil průměrný čistý příjem , částka, (potvrzení zaměstnavatele). Co se týče plateb žalovaného v souvislosti s užíváním bytu, tyto se pohybují v rozmezí cca 9 000 – 11 000 Kč (příspěvek vlastníka jednotky činí necelých 7 000 Kč), splátka úvěru činí 5 602 Kč (přehledy plateb, vyčíslení příspěvku vlastníka). Žalovaný pečuje o syna , Anonymizováno, (rodný list, rozhodnutí opatrovnického soudu ze dne 25. 5. 2017). Žalovaný dále doložil další pravidelné výdaje v souvislosti se studiem syna , Anonymizováno, jako nákupy učebnic a školních pomůcek nebo jízdné, pojištění, stavební spoření apod. (potvrzení o nákupu učebnic, přehledy plateb, účtenky).10. Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.11. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.12. Co se týče vyživovací povinnosti žalovaného, vyšel soud z toho, že naposledy bylo o výživném rozhodováno v listopadu 2018, kdy bylo žalovanému stanoveno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, přičemž tehdy soud vycházel z toho, že náklady na bydlení činily přibližně 7 500 Kč, žalovaný měl jednu další vyživovací povinnost k , Anonymizováno, , který navštěvoval čtvrtou třídu základní školy a matka , Anonymizováno, žalovanému přispívala 1 000 Kč. Žalovaný byl tehdy zaměstnanec s průměrným příjmem , částka, .13. S ohledem na zjištěné skutečnosti, zejména podstatné navýšení příjmů žalovaného, dospěl soud k tomu, že je namístě, aby bylo výživné přiměřeně zvýšeno. V této souvislosti soud podotýká, že se neprokázalo tvrzení žalovaného, že od listopadu 2023 mají v zaměstnání zakázané přesčasy, a proto nebude dosahovat dosavadních poměrně vysokých příjmů, neboť z doložených přehledů od zaměstnavatele plyne, že v lednu i v únoru 2024 žalovaný vykazoval několik desítek hodin práce přesčas a také dosahoval tomu odpovídajících příjmů. Tento závěr soud dále činí i s přihlédnutím k tomu, že se na druhé straně zvýšily i výdaje žalovaného, a to jak na bydlení, tak na zajištění výchovy a péče o syna , Anonymizováno, , který již studuje střední školu. Nicméně při zohlednění všech příjmů žalovaného i jeho shora uvedených výdajů dospěl soud k tomu, že přiměřeným výživným je částka 5 000 Kč měsíčně, a to i s ohledem na to, že syn , jméno FO, je již zletilý, a i podle jeho vyjádření si částečně zajišťuje své příjmy formou brigády. Při předpokladu průměrného příjmu cca 40 000 Kč jde o necelých 13 % z příjmu žalovaného, což je podle názoru soudu z hlediska žalovaného zcela přiměřená částka. Splatnost běžného výživného, jak o ní bylo naposledy rozhodnuto, soud neměnil. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.14. Co se týče dlužného výživného, ve věci nastala poněkud netypická situace v tom smyslu, že žalovaný původní výživné do července 2023 již uhradil svému synovi. Jelikož žalobce do té doby přechod práva na výživné žalovanému neprokázal (resp. na toto oznámení cíleně rezignoval), měl by žalovaný obecně tuto svou povinnost splněnou, a to bez ohledu na zákonný přechod práva na výživné na žalobce, a to s ohledem na analogickou aplikaci § 1882 odst. 1 o. z. Je pouze věcí žalobce, proč žalovaného o přechodu práva na výživné a ostatně ani o záměru podat žalobu vůbec nevyrozuměl. Žalovaný plnil svůj dluh v dobré víře, protože o přechodu práva na výživné nevěděl a vědět nemusel.15. Žalovaný však následně uzavřel se svým synem smír, na jehož základě bude takto uhrazené výživné v plné výši (za období od 13. 3. 2023) žalovanému vráceno. S ohledem na tuto novou hmotněprávní dohodu o vrácení již uhrazeného výživného vyšel soud z toho, že na tuto povinnost je třeba pro účely tohoto rozhodnutí hledět jako by splněna nebyla. Dlužné výživné tedy činí celkem 68 064 Kč a sestává z výživného za část března 2023 (celkem 19 dní, tj. 3 064 Kč) a dále z výživného za měsíce duben 2023 až duben 2024 (13 x 5 000 Kč = 65 000 Kč). Dlužné výživné se sice jeví jako vysoká částka, ale je tomu tak i proto, že žalovaný od srpna 2023 žádné výživné nehradil, byť o této své povinnosti věděl a v rozsahu 3 000 Kč s ní souhlasil. Pokud by žalovaný splácel alespoň jím akceptovanou částku 3 000 Kč měsíčně, měl by již uhrazeno 27 000 Kč.16. Soud akceptoval žádost žalovaného o úhradu dluhu ve splátkách, nicméně požadovaná výše 1 000 Kč měsíčně se soudu jeví jako nepřiměřeně nízká. Proto byly splátky stanoveny ve výši 2 500 Kč měsíčně, což je s ohledem na aktuálně dosahované příjmy splátka, která je pro žalovaného přiměřená, a to i s ohledem na to, že za posledních devět měsíců žalovaný výživné ani v původní výši žalobci nehradil (27 000 Kč), a navíc dostává zpět splátky od svého syna (celkem 13 839 Kč).17. Žalobce byl v řízení úspěšnější, nicméně z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobci kromě podání žaloby a velmi stručných vyjádření nějaké další náklady vznikly, a navíc soud přihlédl i k tomu, že žalobce neposlal před podáním žaloby žalovanému výzvu k plnění (§ 142a o. s. ř.), žádného jednání se neúčastnil a náhradu nákladů řízení vůbec neuplatnil. Proto soud rozhodl, tak, že žádný z