18 C 225/2023-43 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 63 154,66 Kč s příslušenstvím, kterou byl žalovaný povinen zaplatit z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně porušil svou povinnost, neboť včas a řádně nesplatil poskytnutý úvěr.2. Žalovaný se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřil.3. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 31. 3. 2019 uzavřena smlouva o účelovém podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 218 998 Kč na financování kupní ceny automobilu , Anonymizováno, . Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky, které blíže upravovaly práva a povinnosti smluvních stran (smlouva o úvěru a úvěrové podmínky). Pro prodlení žalovaného byl úvěr ke dni 10. 9. 2021 zesplatněn (saldokonto, výpis čerpání, splátek a úhrad, splátkový kalendář a výzva k zaplacení dluhu). S ohledem na to, že v úvěrové smlouvě byl sjednán režim zajišťovacího převodu práva, bylo předmětné vozidlo následně žalobkyní prodáno a výtěžek prodeje ve výši 103 000 Kč byl po zohlednění nákladů prodeje započten na dluh žalovaného z úvěrové smlouvy (kupní smlouva, faktury). Žalovaný byl následně vyzýván k zaplacení zbývající části dluhu (oznámení o prodeji, předžalobní výzva a podací arch). Žalovaný ukončil provozování živnosti ke dni 21. 2. 2022 (výpis z živnostenského rejstříku).4. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádaní a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2040 odst. 1 o. z. smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo.6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně a včas vrátit poskytnutý úvěr, čímž se dostal do prodlení, které neodstranil ani na základě výzvy právního zástupce žalobkyně. , právnická osoba, s úvěrovou smlouvou přitom žalobkyně po zesplatnění úvěru realizovala prodej předmětného vozidla, přičemž na platební povinnost žalovaného ze smlouvy žalobkyně započetla výtěžek prodeje po zohlednění jeho nákladů. Žalovaný v řízení netvrdil, že by jeho dluh z daného závazku byl splněn či z jiného důvodu zanikl a v řízení byl zcela pasivní. Příslušenství tvořené sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení bylo přiznáno podle sjednané smlouvy a podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. Pro úplnost soud dodává, že v dané věci šlo o podnikatelský úvěr, přičemž sjednané podmínky smlouvy nelze označit za nepřiměřeně přísné. Případný zásah soudu do autonomie vůle stran pro rozpor s dobrými mravy by musel představovat zásah výjimečný a vždy odůvodněný mimořádnými okolnostmi daného případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019). V dané věci pak Nejvyšší soud rovněž uzavřel, že pouhá nepřiměřenost úplaty, tedy případně i úroku, předmětem přezkumu právní úpravou adhezních smluv (prostřednictvím § 1800 odst. 2 o. z.) být nemůže, že samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. a že je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, nepůjde v otázce samotné výše úroku bez naplnění dalších zákonných předpokladů § 433 o. z. o důvodnou aplikaci tohoto ustanovení. Pro naprostou pasivitu žalovaného však v řízení nebyly z jeho strany tvrzeny žádné skutečnosti, na základě kterých by případně mohl být otevřen bližší přezkum daného právního vztahu z hlediska shora uvedených zákonných ustanovení.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 687,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 527 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 63 154,66 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a žaloba) a z částky 1 830 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 050 Kč ve výši 2 110,50 Kč.