9 C 110/2023-37 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 8. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 22 456,79 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla 14. 8. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty bezhotovostně finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. , adresa, s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 15 168 Kč. Celkovou částku ve výši 30 168 Kč, sestávající z poskytnuté jistiny a poplatku se zavázal žalovaný uhradit v 65týdenních splátkách ve výši 465 Kč, s poslední splátkou ve výši 408 Kč. Schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr posoudila předchůdkyně žalobkyně vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Tyto poskytnuté informace byly zaznamenány do žádosti o úvěr žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“. Z této žádosti ze dne 14. 8. 2020 měla předchůdkyně žalobkyně ověřit před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného, týkající se jeho příjmů a výdajů. Žalovaný v žádosti uvedl, že je podnikatel, podniká jako OSVČ s měsíčním příjmem ve výši 32 500 Kč. Tento příjem měl být ověřen z žalovaným předložených výpisů z bankovního účtu žalovaného. Jako další příjem domácnosti žalovaný uvedl 7 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaný uvedl ve výši celkem 5 000 Kč. Žalovaný specifikoval, že bydlí v nájemním bydlení a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Použitelný příjem žalovaného byl dle zjištění předchůdkyně žalobkyně 39 500 Kč. Současně předchůdkyně žalobkyně nahlédla do veřejných registrů. S ohledem na zjištěné skutečnosti předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně aktuálně nemá k dispozici doklady a dokumenty, které žalovaný při sjednání úvěru předložil, a které jsou uvedeny v žádosti o úvěr. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas neplatil, po celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil předchůdkyni žalobkyně 9 950 Kč. V důsledku prodlení s placením jednotlivých splátek vzniklo žalobkyni právo na uhrazení rovněž smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které byl žalovaný v prodlení. Smluvní pokuta byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022 na částku 6 246,79 Kč. Dlužná jistina ke dni postoupení pohledávky činila 11 583,97 Kč, poplatek 4 626,03 Kč a kapitalizovaná smluvní pokuta 6 246,79 Kč. Následně žalovaný uhradil žalobkyni 3 000 Kč. Dlužná částka byla o tuto sumu ponížena na 22 456,79 Kč. , adresa, s touto částkou bylo dále požadováno zaplacení úroků z úvěru ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 583,97 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 583,97 Kč. Pohledávka včetně příslušenství vyplývající z této smlouvy byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 s účinností od 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně žalobou požadovala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 22 456,79 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 583,97 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 11 583,97 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný, k nařízenému jednání se nedostavil.3. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž z provedených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav:4. Ze žádosti o úvěr ze dne 14. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný požádal předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. V žádosti uvedl měsíční příjem ve výši 32 500 Kč, kdy zdrojem příjmu bylo podnikání jako OSVČ. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, jiné zápůjčky nemá. Měsíční výdaje žalovaný vyčíslil na částku 5 000 Kč. V části „Ověřené dokumenty“ jsou uvedeny výpisy z bankovního účtu za měsíc květen až červenec 2020, pracovní smlouva/živnostenský list, faktury za měsíc květen a červenec 2020.5. Ze smlouvy o úvěru č. ze dne 14. 8. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty bezhotovostně finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem 15 168 Kč, který sestává z úroku ve výši 9 817 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a dalších poplatků za komfortní či flexibilní splácení ve výši 3 851 Kč. Žalovaný měl dle smlouvy zaplatit částku celkem 30 168 Kč, a to v pravidelných 65týdenních splátkách, přičemž výše splátek činí 465 Kč a poslední splátka 408 Kč. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činila 168,04 %. Smlouva obsahuje rovněž ujednání, že v případě nezaplacení jakékoli splátky je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení.6. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru byly zjištěny údaje ohledně výše úvěru, splácení úvěru, podmínek čerpání, dlužných částek, či nákladů spotřebitelského úvěru.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, – Seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru písemností odeslanou dne 10. 2. 2022.8. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o jejím odeslání, že byla žalovaná vyzvána k plnění před podáním žaloby. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 2. 2022.9. S ohledem na právní závěr předestřený níže soud z dalších důkazů pro nadbytečnost ničeho dalšího nezjišťoval.10. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalovaný požádal předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru dne 14. 8. 2020. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný tyto prostředky od předchůdkyně žalobkyně převzal a zavázal se je vrátit spolu s dohodnutými poplatky a úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil na tyto pohledávky 12 950 Kč. Předmětná pohledávka byla smlouvou postoupena ve prospěch žalobkyně.11. Po zjištění shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení věci.12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.16. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 2991