13 C 102/2023-267 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem, které existovalo původně mezi žalobcem a jeho dvěma sestrami jako žalovanými 1) a 2). Žalobce navrhl, aby byly nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví.2. V průběhu řízení došlo k uzavření smíru mezi žalobcem a žalovanou 2), na jehož základě žalobce nabyl spoluvlastnický podíl žalované 2). Předmětem řízení zůstalo vypořádání spoluvlastnictví mezi žalobcem a žalovanou 1) (dále již jen jako „žalovaná“).3. Žalovaná od počátku zpochybňovala žalobcem uvedenou hodnotu nemovitostí a co do způsobu vypořádání své stanovisko měnila, přičemž při posledním jednání uvedla, že o nemovitosti jako celek zájem nemá. Žalovaná v průběhu řízení dále opakovaně zpochybňovala také způsob nabytí vlastnického práva žalobce od jejich otce na základě darovací smlouvy, přičemž měla za to, že darovací smlouva je neplatná.4. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že aktuálně má žalobce na obou společných pozemcích podíl , Anonymizováno, a žalovaná , Anonymizováno, na domě má žalobce podíl , Anonymizováno, a žalovaná , Anonymizováno, .5. Ze vzájemné komunikace před podáním žaloby soud zjistil, že žalobce oslovil obě žalované s návrhem na způsob vypořádání spoluvlastnictví. Žalované reagovaly zejména tak, že návrh neodpovídá skutečným cenám a žádaly solidní a férovou nabídku vyrovnání, přičemž poukázaly na celou řadu souvisejících skutečností. Žalovaná 2) si zajistila i odhad obvyklé ceny ze dne , datum, .6. Ze znaleckého posudku ze dne , datum, soud zjistil, že došlo k ocenění nemovitostí, nicméně obě žalované toto ocenění zpochybnily a vzhledem k jeho časovému odstupu byl následně ze strany soudu zadán znalecký posudek na stanovení aktuální obvyklé ceny.7. Z darovací smlouvy ze dne , datum, a souvisejících výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že otec účastníků daroval žalobci podíl ve výši , Anonymizováno, na pozemcích a , Anonymizováno, na rodinném domě (dále jen „darovací smlouva“).8. Z návrhu na dodatečné projednání dědictví soud zjistil, že žalovaná podala tento návrh, kterým opět zpochybnila darovací smlouvu. Ze souvisejícího rozhodnutí notářky vyplývá, že tento návrh byl zamítnut, přičemž žalovaná byla v odůvodnění výslovně poučena o tom, že se musí svého práva domáhat samostatnou žalobou na určení vlastnického práva.9. Z dopisu zástupce žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce je ochoten zaplatit žalované , částka, a dále byl žalované učiněn návrh na smírné řešení. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalobce zaslal žalované , Anonymizováno, částku , částka, .10. Z návrhu na rozdělení domu soud zjistil, že jde o základní schéma možností rozdělení na jednotky, které navrhuje žalovaná.Anonymizovaný odstavec12. Z usnesení notáře soud zjistil, že pozůstalostní řízení otce účastníků bylo zastaveno, protože zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty.13. Z výpisů ze spořicího účtu soud zjistil, že žalobce je dostatečně solventní pro úhradu vypořádacího podílu.14. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že obvyklá cena pozemků činí , částka, a obvyklá cena rodinného domu činí , částka, tj. celkem , částka, . Při souvisejícím výslechu znalkyně odůvodnila své závěry a vyjádřila se k otázkám ze strany žalobce ohledně použitého koeficientu opotřebení, ohledně toho, proč nepoužila snižující koeficient zohledňující to, že jde o spoluvlastnictví, a ohledně metod oceňování a souvisejících postupů. Strany řízení závěr znalkyně o výsledné obvyklé ceně nerozporovaly, a proto soud závěry znalkyně blíže nerozvádí (co do otázky navrženého snížení obvyklé ceny ze strany žalobce srov. níže).Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec17. Z listin vztahujících se k provozu nemovitostí , Anonymizováno, soud nic relevantního nezjistil, protože tyto (nakonec) nebyly rozhodné pro otázku, kterému spoluvlastníkovi mají být nemovitosti přikázány, a ve věci zároveň nebyl podán návrh na širší vypořádání.18. Z listin vztahujících se k uzavřenému smíru mezi žalobcem a žalovanou 2) soud nic nezjišťoval, protože pro věc samou již nebyly relevantní.19. Z listin, které se vztahovaly k dřívějším okolnostem a rodinným vztahům, zejména v souvislosti s úmrtím rodičů účastníků (např. ručně psané poznámky o „rozdělení“ financí, další ručně psané poznámky a soupisy), soud žádná zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci neučinil (srov. také níže stanovisko soudu k námitkám žalované).20. Všechny další důkazní návrhy (listiny a svědecké výpovědi) soud zamítl pro nadbytečnost, protože tyto se nevztahovaly k otázce způsobu vypořádání spoluvlastnictví, ale k okolnostem, které se týkaly širších a dlouhodobě komplikovaných rodinných vztahů mezi účastníky, a to především ještě z doby před úmrtím otce účastníků. V dané souvislosti soud odkazuje na níže uvedenou argumentaci, že rozsah majetku, který byl, respektive měl být v dědickém řízení projednán jako majetek zůstavitele, nelze zpětně zkoumat nebo dokonce určovat v řízení o zrušení vypořádání spoluvlastnictví v rámci předběžné otázky. Stejně tak není nijak relevantní, zda a jakým způsob docházelo k vypořádání mezi účastníky v souvislosti s jiným majetkem po jejich rodičích. Nadbytečným by byl i výslech původní žalované 2) k okolnostem uzavření dohody o narovnání, neboť ani toto se předmětu tohoto řízení již nijak věcně netýká. Bylo pouze věcí žalované 2), proč a na základě čeho se rozhodla s žalobcem uzavřít smír.21. Zjištěný skutkový stav lze ve stručnosti shrnout tak, že v současné době jsou nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované, přičemž pouze žalobce má zájem nabýt nemovitosti jako celek do svého výlučného vlastnictví a zároveň žalobce doložil svoji solventnost k úhradě vypořádacího podílu. Obvyklá cena nemovitostí byla stanovena ve výši celkem , částka, , přičemž žalovaná má podíl na pozemcích o velikosti , Anonymizováno, a na budově o velikosti , Anonymizováno22. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.23. K návrhu žalované na rozdělení domu nebyly splněny zákonné podmínky.24. V dané souvislosti soud odkazuje na judikaturu, podle které platí, že: rozdělení společné věci na jednotky mohou bránit různé okolnosti, na základě kterých může soud rozhodnout o jiném způsobu vypořádání. K rozdělení na jednotky soud přistoupí především v případě, že vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu, Nejvyšší soud nepovažuje v poměrech projednávané věci za zjevně nepřiměřenou úvahu soudů nižších stupňů, že není možné vypořádat spoluvlastnictví účastníků ke společné věci jejím rozdělením na jednotky, a to s přihlédnutím ke konfliktním vztahům mezi nimi, je nutné především zohlednit spory účastníků vznikající při rozhodování o hospodaření se společnou věcí. Účastníci nejsou schopni domluvit se na způsobu užívání společné věci, konflikty vznikají i při řešení havarijních situací. V této souvislosti je nezbytné přihlédnout rovněž ke sporům účastníků (případně právního předchůdce žalované, který je jejím manželem a kterému žalovaná udělila plnou moc k zastupování v záležitostech týkajících se této nemovitosti) v souvislosti se splácením hypotečního úvěru, který účastníci řízení společně čerpali v souvislosti s pořízením nemovitosti (mimo jiné v rámci tohoto soudního řízení soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobcům poměrnou část splátek hypotečního úvěru za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, . Je tak opodstatněné se domnívat, že pokud by došlo k rozdělení společné věci na jednotky, docházelo by k významným rozporům v souvislosti se společnou nemovitostí i do budoucna (například bylo-li by nutné společně vynaložit náklady na údržbu společných částí nemovité věci či zajistit dodávku služeb do těchto společných částí) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 22 Cdo 869/2024).25. V projednávané věci jsou vztahy účastníků velmi špatné, nejsou schopni spolu vzájemně věcně komunikovat, nejsou schopni se domluvit na provozních věcech, nejsou schopni se oprostit od negativních emocí a různých průběžných nařčení (viz opakovaná vyjádření a závažná nařčení žalované vůči žalobci nebo jejich sestře během řízení, a to dokonce i z jednání trestněprávní povahy) a ani překonat vzájemnou nedůvěru a věcně a konstruktivně spolupracovat při realizaci společného cíle, tedy bezkonfliktní a bezproblémové správy společné věci. Původem těchto negativních okolností není jen samotné spoluvlastnictví, ale zjevně jde o řadu dalších dlouhodobě sporných otázek souvisejících s rodinnými vztahy, majetkovými poměry apod.26. S ohledem na tyto zjištěné zcela zásadní a závažné rozpory mezi oběma účastníky, dlouhodobě vyhrocené