18 C 34/2026-31 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Zástavní věřitelka se domáhala nařízení soudního prodeje zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka k uspokojení svých pohledávek zajištěných zástavním právem.2. Zástavní dlužník se k návrhu nevyjádřil.3. Podle § 356 z. ř. s. soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o zápůjčce a jejího dodatku soud zjistil, že mezi zástavní věřitelkou a zástavním dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši celkem 1 635 000 Kč, kterou se zástavní dlužník zavázal splatit do 12. 6. 2026 s úrokem ve výši 20 % ročně. Smlouva obsahovala mj. podmínky pro zesplatnění a dále ujednání o smluvních pokutách pro případ porušení smlouvy.5. Ze zástavní smlouvy soud zjistil, že mezi zástavní věřitelkou a zástavním dlužníkem byla uzavřena zástavní smlouva k zajištění pohledávek ze smlouvy o zápůjčce, a to mj. jistiny, všech souvisejících pohledávek až do výše 3 300 000 Kč vzniklých od uzavření smlouvy do 11. 6. 2035 nebo pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení.6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že zástavní dlužník je výlučným vlastníkem shora uvedených dvou pozemků, přičemž tyto pozemky jsou zatíženy smluvním zástavním právem podle uvedené zástavní smlouvy ve prospěch zástavní věřitelky.7. Z výzev k úhradě a potvrzení o odeslání soud zjistil, že zástavní dlužník byl upozorněn na možnost zesplatnění a uplatnění smluvní pokuty, přičemž následně byla pohledávka ke dni 31. 10. 2025 zesplatněna.8. Podle § 358 odst. 1 věty prvé z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.9. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, a že tyto rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné; jiné (další) skutečnosti, např. promlčení zástavního práva nebo zánik zajištěné pohledávky, nejsou pro rozhodnutí o žalobě o soudní prodej zástavy právně významné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2380/2017).10. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování … To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy … Rozsah zajištěných pohledávek (pokud bude namítán), který je dohodnut v zástavní smlouvě, je zjistitelný pouze cestou interpretace právního jednání, tedy zjištění vůle jednajících … Vůli jednajících lze přitom zjišťovat výhradně cestou (mnohdy rozsáhlého) dokazování, což ovšem je „odloženo“ do druhé fáze řízení o soudní prodej zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2026, sp. zn. 21 Cdo 165/2026).11. Ohledně zajištěné pohledávky soud nezkoumá, zda je splatná, nebo zda již zanikla například splněním (srov. BEZOUŠKA, Petr. § 1359 [Způsob uspokojení zástavního věřitele]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1400, marg. č. 19.).12. Zajištěná pohledávka zástavní věřitelky byla doložena, stejně tak bylo doloženo existující zástavní právo k zástavě, která je ve vlastnictví zástavního dlužníka. Soud vyšel z doložených listin a údajů evidovaných v katastru nemovitostí (§ 980 odst. 2 o. z). Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na široce vymezený věcný i časový rozsah pohledávek zajištěných zástavním právem bylo osvědčeno, že se toto vztahuje i na navýšenou jistinu podle dodatku smlouvy o zápůjčce ve výši 15 000 Kč. Žádné z tvrzení zástavní věřitelky navíc zástavní dlužník nijak nezpochybňoval. Návrh byl proto shledán důvodným v plném rozsahu.13. O náhradě nákladů řízení se v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nerozhoduje (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. II. ÚS 114/06, v němž Ústavní soud přijal právní názor, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu, nebo dále nález Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 28/14, nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. III. ÚS 68/16, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2380/2017).