17 C 37/2021-38 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částek uvedených ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že dne 18. 10. 2019 došlo v obci [obec] na ulici [ulice] k dopravní nehodě, kterou jakožto rodič osobního motorového vozidla tovární značky Opel Astra [registrační značka] způsobila osoba, které žalovaný vozidlo svěřil, a to [jméno] [příjmení] (dále jen„ řidič“), která při vyjíždění z parkovacího místa nacouvala do pravého boku projíždějícího osobního motorového vozidla tovární značky Škoda Fabia, [registrační značka]. Následkem dopravní nehody byla způsobena škoda na vozidle [registrační značka] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“). O škodě žalobkyni informoval žalovaný i poškozený. Protože žalobkyně je na základě pojistné smlouvy uzavřené s žalovaným odpovědnostním pojistitelem vozidla [příjmení] [příjmení] [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) vyplatila dne 21. 11. 2019 v rámci pojistného plnění částku 31. 870 Kč, představující náhradu nákladů spojených s opravou poškozeného vozidla. Dne 18. 10. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného o doložení dokumentů potřebných k šetření škodní události, zejména kopii velkého technického průkazu vozidla a řidičského průkazu řidiče, eventuálně potvrzení od lékaře o zdravotní způsobilosti řidiče. Stejnou žádost zaslala žalobkyně žalovanému dne 20. 3. 2020. Žalovaný listiny dosud nepředložil. Z uvedeného důvodu nebylo možné ověřit, zda byl řidič při řízení v době dopravní nehody držitelem řidičského oprávnění nebo zda byla technická způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích v době dopravní nehody schválena. Ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 2 písm. f) zákona č. 163/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se žalobkyně domáhá vůči žalovanému regresního plnění. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně je odpovědnostním pojistitelem vozidla. 4. Ze zápisu poškození motorového vozidla, z fotodokumentace a ze záznamu o telefonickém hlášení bylo zjištěno, že dne 18. 10. 2019 nahlásili poškozený a žalovaný žalobkyni dopravní nehodu, ve které uvedli údaje o pojištěném, poškozeném, řidičce vozidla (jméno, příjmení, adresu, telefonní číslo), vozidle a poškozeném vozidle). Žalovaný a poškozený shodně uvedli, že dne 18.10.2019 řidič při vyjíždění z parkoviště nacouval vozidlem do poškozeného vozidla, které na parkoviště přijíždělo, a narazil do dveří, zadního blatníku a nárazníku poškozeného. V záznamu o dopravní nehodě je také uvedeno číslo řidičského průkazu řidiče, skupina řidičských oprávnění a platnost řidičského průkazu řidiče (A, B1, B, 16. 5. 2028). 5. Dopisy ze dne 18. 10. 2019 a 20. 3. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k listinám uvedeným v bodě 1 tohoto odůvodnění. 6. Ze souhlasu s postoupením pojistného plnění, daňového dokladu, výpočtu plnění a příkazu k platbě bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila v důsledku výše uvedené dopravní nehody v rámci pojistného plnění částku 31.870 Kč dne 21. 11. 2019, a to na základě faktury vystavené dne 19. 11. 2019. 7. Z výzvy a z podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky dne 21. 4. 2020. 8. Podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. § 8 (1) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. § 10 (1) Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku, j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i). (2) Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo, a) které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, nebo b) jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena, a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit. § 9 (3) Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření. 9. Podle § 121 odst. 1, písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je oprávněn poskytnout údaje z registru řidičů na základě písemné žádosti pouze c) orgánům a organizacím, které jsou pověřeny zvláštními předpisy k práci s těmito údaji, například pojišťovně ke zjištění údajů o řidiči, který byl účastníkem dopravní nehody nebo takovou nehodu zavinil. 10. Podle judikatury Nejvyššího soudu vyjádřené např. v rozsudku ze dne 21. 8. 2018, sp.zn. 23 Cdo 508/2017 (i v rozhodnutích sp.zn. 23 Cdo 4966/2014, 32 Cdo 3744/2016, 23 Cdo 3349/2009):„ Pro vznik nároku na regresní postih vůči účastníku nehody ze strany pojistitele musí být splněny podmínky uvedené v § 10 odst. 1 písm. d) zákona o pojištění odpovědnost z provozu vozidla, tj. vedle zjištění, zda pojištěný nesplnil svou oznamovací povinnost uloženou zákonem o provozu na pozemních komunikacích, musí soud především zkoumat, zda nesplnění oznamovací povinnosti mělo negativní dopad na možnost žalobce osvětlit příčiny a mechanismus dopravní nehody, tj. zda došlo ke ztížení možnosti řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 (a to včetně zjišťování okolností pojistné události z hlediska možného naplnění podmínek pro uplatnění regresního nároku) a zda k tomu došlo v důsledku porušení uvedené povinnosti ze strany žalovaného.“ 11. Provedeným dokazováním žalobkyně prokázala, že došlo k dopravní nehodě vozidla, které je u ní pojištěno. Prokázala také, že žalovaný, ač byl žalobkyní několikrát vyzván, nesplnil povinnost k předložení dokladů stanovených § 8 odst. 1 zákona č. 168/1990 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. e) tohoto zákona však má žalobkyně právo na náhradu toho, co za pojištěného plnila pouze v případě, že v důsledku nesplnění povinnosti předložení požadovaných dokladů byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele dle § 9 odst. 3 tohoto zákona. Žalobkyně byla soudem vyzvána, aby v tomto směru doplnila svá tvrzení. Na výzvu nereagovala, jednání se nezúčastnila. Z listin, které předložila, vyplývá, že v řádném šetření jí nic nebránilo, když k dopravní nehodě došlo 18. 10. 2019 a už 21. 11. 2019 mohla poškozenému vyplatit odškodnění. Provedeným dokazováním nebylo také prokázáno, že by v důsledku výše uvedeného chování žalovaného byla znemožněna možnost řádného šetření pojistitele ohledně práva na regresní nárok. Z popisu pojistné události uváděné shodně žalovaným i poškozeným, který nebyly žalobkyní, ani jinak zpochybněn, lze dospět k závěru, že k dopravní nehodě došlo chybou řidiče, nikoli v důsledku technického stavu vozidla. Z žádných indicií se pak nepodává, že by v době dopravní nehody došlo k jakékoliv okolnosti, která zakládá právo regresu. Není pravdou tvrzení žalobkyně, že by nebylo možno bez součinnosti žalovaného ověřit, zda řidič vozidla byl v době dopravní nehody skutečně držitelem řidičského oprávnění. Žalovaný byl vskutku povinen žalobkyni doklady o řidičském oprávnění řidičky předložit, avšak žalobkyně sama má a měla možnost ve smyslu § 121 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, zjistit si v tomto směru údaje z registru řidičů. S ohledem na uvedené nelze dospět k závěru, že by v posuzované věci vzniklo žalobkyni postižní právo vůči žalovanému. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. – úspěšný ve věci je žalovaný, kterému náklady v řízení nevznikly.