13 C 41/2023-18 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

Návrhem doručeným soudu dne 16. 3. 2023 se manželé domáhali rozvodu manželství, které bylo uzavřeno [datum] v [obec]. Manželka je česká státní příslušnice, manžel je britským státním příslušníkem, oba manželé mají trvalé bydliště v ČR. Z manželství se narodily 2 nezletilé děti. Z návrhu se podává, že soužití bylo zpočátku šťastné, poté však účastníci zjistili své rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle a rozpory v názorech, co se týká vedení společné domácnosti. Následně se názory více rozcházely a došlo i k citovému odcizení. Manželé spolu nežijí od podzimu 2018. V dané věci se jedná o řízení s mezinárodním prvkem, když manžel je britským státním příslušníkem. V dané věci je dána příslušnost soudu České republiky k rozhodování věci dle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém za situace, kdy oba manželé mají bydliště na území ČR. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v [obec]. Z manželství se narodily 2 nezletilé děti [jméno] [jméno], [datum narození] a [jméno] [jméno], [datum narození]. Rodiče k nezl. dcerám uzavřeli dohodu pro dobu po rozvodu, která byla schválena soudem, a to rozsudkem č. j. 52 Nc 4706/2023-37 ze dne 23. 3. 2023. Obě nezletilé děti byly svěřeny pro dobu po rozvodu do péče matky a otec se zavázal platit výživné pro nezl. [jméno] [jméno] [částka] měsíčně a pro nezl. [jméno] [jméno] částkou [částka] měsíčně. Přestože účastníci navrhovali rozvod dle § 757 občanského zákoníku, tzv. nesporným způsobem, nepodařilo se jim předložit dohodu o úpravě svých majetkových poměrů dle § 757 odst. 1 písm. c) o. z. Z účastnické výpovědi manželky bylo zjištěno, že ona považuje manželství za spokojené do roku 2009, kdy se přistěhovali zpět z [] [] do ČR a narodila se jim první dcera. Po změně prostředí si však manželé přestali rozumět, nesouhlasili navzájem se svými názory, ale rodinu drželi stále pohromadě. Bývaly doby, kdy se hádali a naopak, kdy spolu vůbec nemluvili. Důvodem hádek byly finance, změna zázemí a obecné neshody. Poté se účastníci přestěhovali ze svého bytu do bytu po babičce manželky, kdy oba doufali, že vztahy se zlepší, ale bohužel se tak nestalo. Neshody eskalovaly na podzim 2018, kdy se manžel odstěhoval zpět do původního společného bytu. Od té doby společné soužití neobnovili. S manželem se dohodnou na všem, pokud se týká nezletilých dětí. Manželka má od jara 2022 nového partnera, se kterým nesdílí společnou domácnost. Ona považuje manželství za již ukončené. Z účastnické výpovědi manžela bylo zjištěno, že on považuje manželství za spokojené do roku 2015, a to za situace, kdy v roce 2014 po narození druhé dcery se přestěhovali do bytu po babičce manželky. Byt měl o jednu ložnici navíc, byl malý, tuto možnost však zvolili kvůli pokoji navíc a svůj původní byt pronajali. V roce 2015 manžel odjel pracovně na rok do [anonymizováno], za dětmi jezdil každý měsíc a na prázdniny. Následně po roce se vrátil zpět za dětmi a manželkou do ČR. Je pravdou, že tehdy se vztahy ještě více zhoršily. Po vzájemné dohodě ukončili společné soužití na podzim 2018, kdy on se odstěhoval zpět do původního bytu. Důvodem sporu byly ty skutečnosti, jak uváděla manželka, tj. finance a neshody ve všech oblastech. Od podzimu 2018 účastníci neobnovili společné soužití a rovněž manžel považuje manželství za již ukončené. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Jak vyplynulo z výpovědí obou manželů, jejich manželství lze považovat za spokojené do roku 2015, kdy se rodina přestěhovala do bytu po babičce manželky. Oba manželé uvedli, že v té době si přestali zcela rozumět, důvodem neshod byly finance, účastníci měli neshody ve všech oblastech. V roce 2015 manžel pracovně odjel na rok do [] [] s tím, že se průběžně vracel za dětmi i manželkou do ČR, avšak po návratu zpět k rodině se vztahy mezi účastníky ještě zhoršily. Následně účastníci ukončili společné soužití na podzim 2018, kdy se manžel odstěhoval zpět do společného bytu účastníků. Od té doby účastníci neobnovili soužití a oba považují své manželství za již ukončené. Za tohoto stavu věci tak soud postupoval podle § 755 o. z. manželství účastníků rozvedl, neboť manželství je rozvrácené bez možnosti obnovení společného soužití. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.