7 C 234/2019-81 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 15. 11. 2019, domáhala se žalobkyně vydání shora uvedených věcí, nebo zaplacení částky 2.700 EUR s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] zemřel otec žalobkyně Ing. [jméno] [příjmení]. Zůstavitel pořídil závěť, ve které stanovil za dědice veškerého majetku svou dceru – žalobkyni. Dne [datum] přicestovala žalobkyně do České republiky za účelem vyřízení nezbytných záležitostí, týkajících se pohřbu a dědického řízení po otci. Při návštěvě domu zemřelého otce zjistila, že v domě chybí celá řada movitých věcí, které se tam před úmrtím zůstavitele nacházely. Předmětnou nemovitost společně se zůstavitelem obývala posledních pár let i jeho přítelkyně – žalovaná. Žalovaná, prostřednictvím svého právního zástupce potvrdila, že si odvezla sedací soupravu, televizi zn. LG a zahradní nábytek. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že se zesnulým vedla nepřetržitě společnou domácnost od roku 2004, kdy společně po celou dobu spolu bydleli v předmětné nemovitosti [obec a číslo] a po celou tuto dobu se o pana Ing. [jméno] [příjmení] řádně starala, zejména od roku 2009, kdy utrpěl první cévní mozkovou příhodu a jeho zdravotní stav se neustále zhoršoval a to tak, že poslední rok jeho života již byl zcela odkázán na péči žalované. Návrh žalobkyně považuje žalovaná nejen za zcela neoprávněný, nýbrž i v kontextu dlouhodobé osobní příkladné péče žalované o nemohoucího a nemocného Ing. [jméno] [příjmení] zejména také za nemravný. Žalovaná si z předmětné nemovitosti odvezla pouze svoje osobní věci a dále pohovku, televizi LG a zahradní stůl s židlemi, což vše dostala od pana Ing. [jméno] [příjmení] darem, takže ke dni úmrtí nemohly být v jeho vlastnictví, tedy nemohly být ani předmětem dědictví. 3. V souladu s ustanovením § 1040 odstavec 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 4. Soud provedl důkazy notářským zápisem, potvrzením notáře Mgr. [jméno] [příjmení], usnesením zdejšího soudu číslo jednací [číslo jednací], usnesením Policie ČR ze dne [datum], přípisem zástupce žalované ze dne [datum], předžalobní upomínkou, přípisem ze dne [datum], svědeckými výpověďmi [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení]. 5. Provedeným dokazováním, níže uvedeným, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 6. Notářským zápisem ze dne [datum] ustanovil zůstavitel [jméno] [příjmení] dědičkou veškerého svého majetku svoji dceru [jméno] [celé jméno žalobce]. Mgr. [jméno] [příjmení], notář ve [obec] potvrdil dne [datum], že jediným dědicem po zůstaviteli Ing. [jméno] [příjmení] je paní [celé jméno žalobce], [datum narození]. 7. Okresní soud ve Vyškově rozhodl usnesením ze dne 12. 7. 2017 pod číslem jednacím [číslo jednací] ve věci pozůstalostního řízení po Ing. [jméno] [příjmení], ve kterém stanovil čistou hodnotu pozůstalosti částkou 19.594.640,04 Kč a potvrdil, že vše nabývá pozůstalá dcera [celé jméno žalobce] s tím, že vyplatí pozůstalým synům [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každému částku ve výši 1.500.000 Kč. 8. Policie ČR usnesením ze dne [datum], číslo jednací KRPB [číslo] odložila věc podezření ze spáchání přečinu krádeže, kterého se měla dopustit [celé jméno žalované], neboť bylo zjištěno, že nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. 9. Přípisem ze dne [datum] sdělil zástupce žalované zástupci žalobkyně, že„ pohovka“ byla žalované řádně darována a je jejím vlastnictvím. 10. Na předžalobní upomínku ze dne [datum] reagoval zástupce žalované přípisem ze dne [datum], kdy sdělil, že žalovaná si z nemovitosti odvezla své věci, např. sošku skupiny slonů, které si zakoupila při své návštěvě v Thajsku a rozhodně tak nemohla tato věc být ve vlastnictví zemřelého [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. 11. Svědek [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce], manžel žalobkyně soudu pouze potvrdil, že žalovaná byla přítelkyně zemřelého otce žalobkyně. V domě zemřelého v [obec] svědek byl a na předmětném gauči seděl. Je to ten samý gauč, který měl otec žalobkyně v bytě v [obec], kde měl i psací stroj. 12. Svědkyně [jméno] [příjmení], pracovnice oblastní charity, která docházela k zemřelému do [obec], soudu potvrdila, že vykonávala služby dle smlouvy o poskytování osobní asistence, která byla uzavřena s panem [příjmení] dne [datum]. Služby objednávala žalovaná a služby se prováděly v době, kdy byla žalovaná v zaměstnání. Vzhledem k tomu, že měla v péči několik klientů, není schopna si vybavit, jaká sedací souprava v domě byla. 13. Svědek [jméno] [příjmení] soudu uvedl, že byl zaměstnán u zesnulého pana [příjmení] jako řidič. Většinou na něho čekal v autě, takže neví, co měl v domě. Do soukromí pana [příjmení] a žalované nepronikal, byl zaměstnanec, ale určitě měla žalovaná v domě v [obec] své věci. 14. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], dcera žalované, soudu potvrdila, že žalovaná měla v domě v [obec] veškerý svůj majetek, protože tam žila 16 let. Žalovaná měla stmelený vztah s panem [příjmení] a svědkyně s dětmi ho brala jako rodinu, jako dědu. Pan [anonymizováno] kupoval dárky nejenom žalované, ale také svědkyni a jejímu synovi. Žádné smlouvy o tom nesepisovali, bylo běžné, že pan [příjmení] prostě přišel a řekl:„ Na, tady jsem ti něco koupil“ a dal to žalované. Sedačku daroval žalované, když ji stěhovali z [obec]. Svědkyně tomuto byla přítomna, když pan [příjmení] řekl žalované:„ Pokud se ti líbí, já ti ji chci dát“. Děda (pan [příjmení]), nakupoval velmi rád a také velmi rád obdarovával, třeba syna svědkyně. Svědkyně také dávala dárky panu [příjmení], kterého všichni brali za dědu. Děda rád dělal oslavy, proto koupil žalované k narozeninám stůl se židlemi, aby bylo možno posedět na zahradě. Když stůl skládali, řekl děda:„ To jsem koupil mámě k narozeninám“. Jedná se o stůl a šest židlí. Televizi kupoval děda a také ji daroval žalované. Televizí bylo v domě asi 5 nebo 6. Žalovaná měla věci po celém domě a v jednom pokoji měla udělanou pracovnu. V kuchyni zůstala spousta věcí, které patřily žalované, např. tyčový mixér, pečící plechy, hrnce, naběračky, nože, také nějaké ručníky. Před žalovanou byl pak [příjmení] ženatý s paní [celé jméno žalobce]. Když byla svědkyně v bytě v [obec], nacházel se tam v jednom koutku psací stroj, ale kde je nyní, to svědkyně neví. Sedací soupravu a zahradní nábytek po smrti pana [příjmení] odvezla se žalovanou do svého domu. Když přijela žalobkyně dne [anonymizována dvě slova], po smrti pana [příjmení], obědvala s nimi, ještě děkovala žalované, že se starala o dědu a že může v tom domě zůstat tak dlouho, jak dlouho chce. V ten den již byly věci odvezeny, ale žalobkyně nic nenamítla. Žalovaná však měla zaplacené lázně, a když odjela, vyměnila žalobkyně v domě v [obec] zámky. 15. Svědkyně [jméno] [příjmení] byla ve velmi přátelském vztahu k panu [příjmení], protože u něj pracovala 22 let v [anonymizováno] v jeho firmě. Byl to moc dobrý, srdečný a velkorysý člověk. Postupně prošla přes základní administrativu a končila jako zástupce jednatele firmy. V domě v [obec] byla několikrát zalévat kytky, když nebyl pan [příjmení] doma. Soužití žalované s panem [příjmení] byl normální partnerský vztah, skoro jako manželé. Pan [anonymizováno] byl šťastný, že má žalovanou, protože se o něj postarala a dobře mu vařila, což pan [příjmení] říkával. Žalovaná mu dělala společnost, dala mu život po smrti manželky. Toto svědkyni řekl sám pan [příjmení], protože 22 let seděli vedle sebe a on byl hodně upovídaný. Měl rád společnost. Samozřejmě, že dával žalované dárky, vždycky přemýšlel, co by jí mohl dát. Byl hodně dobrosrdečný člověk. I svědkyni dal dárek a to řetízek, dokonce i uklízečce něco donesl nebo koupil. Hodně jezdil také do [obec], kde měl firmu a vždy něco přivezl, ženám třeba parfém, chlapům flašku. Prostě pan [příjmení] přišel a řekl:„ Tady jsem Vám donesl..“. Nikdy žádné darovací smlouvy nesepisoval, byl to okamžitý člověk, prostě se rozhodl a takto bylo. Žalovaná pracovala s panem [příjmení] na mnichovské straně a svědkyně na té české straně. 16. Svědkyně [jméno] [příjmení] dále soudu uvedla, že ne po celý život měl pan [příjmení] se žalobkyní vztah dobrý. To nastalo až ke konci života. Žalobkyně začala jezdit za svým otcem až poté, co se dozvěděla, že jí přepíše firmu. Předtím za ním nejezdila. Byl tam nějaký problém, žalobkyni se nedostávalo peněz. V bytě pana [příjmení] v [obec] byla svědkyně jednou, ale v domě v [obec] vícekrát. Asi 3x na návštěvě a také tam chodila zalévat kytky, protože pan [příjmení] byl často mimo domov. Svědkyně si vzpomíná, že viděla v obývacím pokoji bílou sedačku. Ve firmě pana [příjmení] pracovala až do konce jeho života. 17. Svědkyně [jméno] [příjmení] rovněž uvedla, že pan [příjmení] se zmínil o tom, že veškerý majetek přenechá žalované. Chtěl jí nechat vše, protože firma měla hypotéku, takže by jí dal i ten rodinný dům, al