4 C 236/2020-27 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 114 Kč s příslušenstvím jako dluhu na příspěvku do garančního fondu. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], neměl v době od 9. 12. 2018 do 6. 5. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tak požaduje uhradit základ příspěvku ve výši 12 814 Kč (tj. 86 Kč/denně za 149 dní neplacení příspěvku) a poplatek za mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. 4. Dle ustanovení § 4 odst. 1, 3, 4, 5 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 5. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. 6. Dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [žalobkyně] ze dne 20. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, který byl označen jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], nákladní automobil s hmotností do 3,5 t, aby uhradil příspěvek do garančního fondu ve výši 12 814 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč, neboť bylo zjištěno, že toto vozidlo nebylo v období od 9. 12. 2018 do 6. 5. 2019 pojištěno. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [žalobkyně] ze dne 28. 8. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 13 184 Kč (včetně úroku). Z II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [žalobkyně] ze dne 28. 11. 2019, včetně doručenky, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 13 484 Kč (včetně úroku). Z předžalobní upomínky ze dne 4. 5. 2020 vyplývá, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání. 8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný neměl v době od 9. 12. 2018 do 6. 5. 2019 uzavřeno k vozidlu [registrační značka], nákladní automobil s hmotností do 3,5 t, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzýván k úhradě příspěvku 13 814Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, avšak žalovaný ničeho neuhradil. 9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem/provozovatele nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, přičemž ač to bylo jeho povinností, v uvedeném období od 9. 12. 2018 do 6. 5. 2019, tedy celkem 149 dní, nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nebylo-li k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je povinností žalovaného uhradit žalobkyni v souladu s ustanovením § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla příspěvek za každý den porušení povinnosti vozidlo pojistit. Výše příspěvku činí dle vyhlášky Ministerstva financí pro tento typ vozidla 86 Kč denně. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni za 149 dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, částku 12 814 Kč. Žalobkyni dále náleží právo na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyni bylo rovněž přiznáno i příslušenství pohledávky, tj. zákonné úroky z prodlení, a to zcela v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu příspěvku a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši dlužné částky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Zástupkyni žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 900 Kč. Dále advokátce náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupkyně žalobkyně částku 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 252 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 1 452 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 2 252 Kč. Žalovaný je v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 povinen tyto náklady řízení zaplatit k rukám advokátky žalobkyně. 11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.